Kudy vlaky pojedou napoví studie proveditelnosti, již chce vedení ministerstva zadat již na začátku příštího roku. „Existují dvě základní koncepční varianty vedení trasy. Jižní přes Benešov a severní okolo Čáslavi a přes Havlíčkova Brodu," vysvětlil mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Dvě stě kilometrů dlouhá trasa je podle něj ze všech plánovaných ta s největší přepravní kapacitou a nejpřínosnější. Právě průjezd přes kraj Vysočina je podle něj nejproblémovější. „Třicet až čtyřicet procent celé tati pravděpodobně povede v tunelu," doplnil. Na trati mají vlaky projíždět rychlostí vyšší než 250 kilometrů za hodinu.

S odborníky na vysokorychlostní vlaky se vedení města chystá sejít začátkem příštího měsíce. Náměstek primátora Matěj Hollan chce vytvořit nezávislou platformu, která bude stavbu iniciovat. „Nejsme spokojení s tím, jak pomalu ministerstvo postupuje. Posun se nesmí zastavit pokaždé, když se změní vláda," upozornil.

Největší prioritu má při plánování vysokorychlostní spojení Drážďan s Vídní, které vede, stejně jako spojení Bratislavy s Ostravou, přes Brno.

Podle Radima Jančury, který se svými žlutými RegioJety konkuruje národnímu dopravci, je ale zahájení stavby v roce 2030 pozdě. „O provozování vlaků bych zájem měl. Ministerstvo ale musí změnit dosavadní strategii a budovalo tratě mezi Prahou s Brnem a Brnem s Ostravou na rychlost 300 až 350 kilometrů v hodině," upozornil podnikatel. Podle Jančury je taková výstavba levnější, protože nebere ohled na regionální ani nákladní vlaky.

Mezi Brnem a Přerovem mají vlaky jezdit rychlostí pouze dvě stě kilometrů v hodině, kvůli možnému využití regionálními spoji. Takové vozy už dnes provozují České dráhy. „Výkon můžeme ale využít pouze na zahraničních provozech, jinak se řídíme omezením na maximálně 160 kilometrů za hodinu," komentoval za tiskové oddělení drah Radek Joklík. Pro vysokorychlostní provoz by musel dopravce nakoupit nové vlaky. Například pendolina jezdí maximální rychlostí 230 kilometrů v hodině.