Zachraňte půdu, vyzývají zemědělci

Petici Za obnovu zemědělské krajiny podepsaly už desetitisíce lidí. Teď se její iniciátoři snaží ovlivnit členy Evropské komise, kteří plánují zemědělskou politiku na dalších sedm let. „Problém je úbytek typických druhů rostlin a živočichů, rozsáhlá eroze půdy a nedostatečná schopnost krajiny čelit nedostatku srážek nebo naopak rostoucímu množství přívalových dešťů," shrnul jeden z autorů petice Zdeněk Vermouzek.

K petici se připojila agrární komora a Českomoravská myslivecká jednota. „Od roku 1920 ubyla ze zemědělského využívání výměra téměř jednoho kraje," podotkl předseda agrární komory Jan Veleba.

Jihomoravská orná půda mizí často také kvůli nové výstavbě. „Ustoupila průmyslovým zónám, satelitním městečkům, infrastruktuře nebo supermarketům. Zemědělství je vytlačované s tím, že v obchodech je potravin dost, ale nikdo neřeší jejich kvalitu a původ," upozornil předseda jihomoravské agrární komory Václav Hlaváček.

Podle něj pomůže zemědělskou krajinu zachovat změna zákona, zvýšení daňových odvodů za zábor půdy, využívání brownfieldů, změna dotační politiky a také podpora uplatnění domácí produkce na českém trhu. „Lidí neustále přibývá a jejich nároky na jídlo stoupají. Za chvíli bude půda nejvzácnější komoditou," dodal.

Problémy jihomoravské krajiny sleduje s obavami například ekozemědělec z občanského sdružení Manner v Bohdalicích-Pavlovicích na Vyškovsku Jiří Novotný. „Snažíme se hospodařit tak, abychom nenarušovali přirozený stav krajiny a zároveň se snažíme o její obnovu tam, kde už narušená je," podotkl.

Na polích navíc na jižní Moravě stále víc převládá obilí a kukuřice, což napomáhá přemnožení černé zvěře. „Ještě před dvanácti lety jsme stříleli za sezonu dvě prasata a stačilo to. Ale teď se schovávají ve vysokých lánech kukuřice a my se na ně nedostaneme. Přemnožila se tak, že když jsem loni byl u sečení kukuřice, před kombajnem vyběhlo z pole třicet prasat," podotkl myslivec Mirek Matuška z Břeclavska.

Že se na zemědělské půdě pěstují plodiny, které podporují erozi, pozorují i přírodovědci ze Správy národního parku Podyjí. „Plochy okolní zemědělské půdy jsou příliš velké na to, aby neměly vliv na lesní porosty a vřesoviště národního parku," podotkla Veronika Dubovská ze správy Podyjí.