Soukromý zemědělec Jaroslav Crhák z Bořitova pěstuje na prodej brambory, cibuli, česnek, zelí a řadu dalších plodin. Obhospodařuje zhruba sto třicet hektarů polí. Nyní s napětím sleduje, jak dopadne schvalování návrhu zákona z dílny agrární komory. Ten by vlastníkům půdy nařizoval, že pokud chtějí pozemek prodat, musí jej přednostně nabídnout dosavadnímu nájemci. Tedy tomu, kdo půdu aktuálně obdělává.

Crhák je proti. Stejně jako další odpůrci návrhu zákona si myslí, že by omezil práva vlastníků nakládat svobodně se svým majetkem a menším zemědělcům by ztížil možnost získat nové pozemky. „Zemědělci jsou přece schopni si předkupní právo zahrnout do nájemní smlouvy. K tomu, aby to bylo zákonem nařízeno, mám výhrady. Jako drobný zemědělec se pak jen těžko dostanu k novým pozemkům," má jasno Crhák.

Zdůraznil, že je samozřejmě špatně, aby půdu skupovali spekulanti, ale dobře není ani zákonem nařízené předkupní právo. „Možná by stačilo povinně zveřejnit záměr, že někdo pozemek nabízí. Ale je to složitý problém," uznal bořitovský zemědělec s tím, že půda má určitě zůstat v místních rukách.

z návrhu zákona
Pokud vlastník bude chtít prodat zemědělský pozemek, musel by půdu nabídnout zájemcům 
v tomto pořadí:

1. současný uživatel pozemku
2. zemědělec hospodařící v obci, kde se prodávaný pozemek nachází
3. zemědělec ze sousední obce, případně okresu
4. ostatní bez ohledu na místo podnikání

Agrární komoře jde právě hlavně o to, aby půdu neskupovali spekulanti. Podle šéfa Okresní agrární komory Blansko Kamila Vystavěla nabídku a vůbec možnost půdu koupit musí dostat v první řadě ten, kdo na ní hospodaří. „Je to nejcennější komodita, co máme. Někteří drobní vlastníci to ale nechápou a je jim jedno, kdo půdu koupí. Jejich pradědečci si utrhovali od pusy, po několik generací pozemek kousek po kousku dávali dohromady. Minulá doba ale vztah k půdě pokřivila, mnozí ho úplně ztratili. Prodají půdu, ani neví komu a neřeší, co se s ní bude dále dít," řekl Vystavěl.

Takových případů se v posledních letech na Blanensku udála řada. „Dopisy nabízející odkup půdy chodí pořád, mám pocit, že je to národní sport. Blanensko to postihlo hodně. I v Benešově máme případy, že majitel pole, které nám pronajal, prodal a ani nám to neoznámil," konstatoval předseda Zemědělského družstva Skály v Benešově Václav Pliska.

Uvítal by, aby o prodeji věděli předem a mohli se o případné koupi bavit. „Ale pokud někdo přijde s kufříkem peněz a připravenou smlouvou, na psychiku lidí to silně působí. Bez dlouhého rozmýšlení pole prodají," popsal zkušenosti družstva Pliska.

Podobné mají i zemědělci v Rájci-Jestřebí. „Užíváme tu například pozemek, který za čtyři roky čtyřikrát změnil majitele. Mnozí majitelé nás ani neupozorní, že pole prodávají, dozvěděli jsme se to až při třetím prodeji," sdělil Karel Provazník, ředitel zemědělské společnosti Zera Rájec.

Řešili také případ dvouhektarového pozemku, který prodala sedmdesátiletá žena. „Kupci jí tvrdili, že na pozemku chtějí hospodařit, ale po třech měsících nám ho nabídli za dvojnásobnou cenu. Po dohodě jsem ho koupili, protože ho obhospodařujeme a chceme i nadále, ale oni na tom stále měli vysoký zisk," zmínil konkrétní problémy Provazník.

Ten proto s principem navrhovaného zákona souhlasí. „Sám nějaké pozemky mám a novelu nevnímám jako omezení svých vlastnických práv. Pokud budu chtít něco prodat, udělám si cenu a s tou půjdu k nájemci. Buď se dohodneme, nebo ne," dodal ředitel Zery.

Zákon míří do poslanecké sněmovny. „Novela je připravena, ještě jsou možné připomínky. Ale je potřeba, ať je schválena co nejdříve. Za dva roky by mohlo být pozdě," uzavřel Kamil Vystavěl z blanenské agrární komory.