Petr Chaloupka zatím neví, co na jeho poli u Mistřína na Hodonínsku na jaře vyroste. Po mrazech, tání sněhu a deštích má místo orné půdy k dispozici lagunu. „Voda je hluboká i dvacet centimetrů, čehož využilo šedesát labutí, které se mi nyní usadily na poli. Voda se u nás drží více nejen kvůli promrzlé půdě a srážkám, ale také kvůli tomu, že jde o poddolované území," řekl Chaloupka.

Podle něj se letos na Hodonínsku a Kyjovsku vytvořilo mnohem více lagun než v minulých letech. Země je ještě promrzlá až do hloubky pětatřiceti centimetrů, zamrzlé jsou i drenážní systémy, takže voda neprosakuje. „V zemi je od podzimu zaseté obilí nebo řepka, pokud tady voda bude stát ještě čtrnáct dnů a mrazy tento stav zakonzervují, tak to bude špatné. Ozim se bude muset zaorat a pole znovu osít, ale čím? O ječmen není zájem, jarní řepka je pěstitelsky náročná a výnosově riskantní, asi se budou muset zvětšit plochy pro kukuřici a slunečnici," upozornil Chaloupka.

Právě pokud se tyto laguny udrží na polích déle než měsíc, mohou se v nich podle Oldřicha Šebesty z protiepidemického oddělení krajské hygienické stanice objevit i některé druhy komárů. „Nešlo by však o záplavové druhy, které způsobují kalamity a ve velkém obtěžují lidi," uvedl Šebesta.

Zároveň upozornil, že samičky záplavových komárů navíc pro snůšku vajíček nevolí místa, kde se orá. „Preferují lužní lesy a louky, které bývají pravidelně zaplavované. Pro nás jsou zvláště závažní dospělí komáři, kteří se objevují v létě, jsou agresivnější a rozletují se do větších vzdáleností," sdělil epidemiolog.

Na Břeclavsku je situace o něco lepší. „U nás v poslední době moc nenapršelo, jen devět milimetrů, takže žádná tragédie. Sice bude ještě chvíli trvat, než se voda vsákne do půdy a ta trochu vyschne, ale o ozimy zatím obavy nemám," řekl předseda břeclavské Okresní agrární komory Antonín Osička.

Podobně to vidí i jeho kolegyně ze Znojma Jana Balmbergerová. „Zatím od našich členů nemám informace o problémech," zmínila ředitelka znojemské Agrární komory.