Jedná se o zahradu, kde není potřeba velkých zásahů člověka. Permakulturní zahrada působí možná lehce chaoticky a neupraveně. Nemusí v ní být žádné geometrické linie uspořádání zahrady, záhonů a výsadby.

„Zapomeňte na pravidelně sečený trávník. Vynechávají se chemie i průmyslově vyráběná hnojiva. Vše má být v souladu s životním prostředím. Sbírá se a využívá zásoba dešťové vody, usiluje se o vhodné složení jednoletých a víceletých rostlin, keřů, stromů, aby se vzájemně podporovaly a vytvořily trvalý a stabilní celek,“ říká Aneta Křováková, zahradní designérka.

Virtuální prohlídka permakulturní zahrady:

Zdroj: Youtube

Zeleninu a ovoce vysazujeme a vyséváme vedle sebe. Výsadba je natolik zahuštěná, že neumožňuje ani výrazné zaplevelení. Pro velkou sklizeň stačí jen přidávat organickou hmotu do půdy. Plodiny samozřejmě musíme předpěstovat nebo rovnou vysít na záhony, takže lenošení nečekejte.

Permakultura
je slovo původně vytvořené Billem Mollisonem a Davidem Holmgrenem v polovině 70. let 20. století k popisu propojeného systému rostlinných a živočišných druhů užitečných pro člověka.

Ovoce a zeleninu pěstuji převážně v polykulturách, což jsou plodiny, které mají stejné nároky na pěstování. Mají také další výhodu, mohou chránit jedna druhou před určitými chorobami a škůdci. Lze tak docílit vyššího výnosu a snížit potřebu umělé ochrany rostlin,“ říká Lenka Šulcová ze Zahradnické pohotovosti, kterou organické pěstování zeleniny a ovoce živí.

Oblíbenou technikou v permakultuře je přikrytí půdy kolem pěstovaných rostlin vrstvou organického materiálu. Může to být sláma, posekaná tráva, hrabanka, kůra nebo recyklovaný karton. Tato vrstva zamezí plevelu v růstu hned u země, nebo ho alespoň zpomalí. Vrstva se postupně rozkládá a dodává do půdy živiny.

V sezóně se můžeme těšit třeba i na takovou úrodu.
Ušetřete za předraženou zeleninu. Tady jsou skvělé tipy na její předpěstování

„K hnojení během vegetace používám zpočátku kopřivovou jíchu, která dodá dusík pro tvorbu zelené hmoty. S prvními květy dodávám k rostlinám náročným na hnojení zředěné slepičince, které obsahují fosfor důležitý pro bohatou násadu květů a plodů,“ dělí se o tipy Lenka Šulcová.

„Pro zvýšení obsahu živin a zlepšení struktury půdy doporučuji zahradní kompost, který navíc zvýší ve výsadbách biologickou aktivitu užitečných mikroorganismů. Záhony neryjeme, rytím a obrácením půdy totiž umírá mnoho prospěšných mikroorganismů. Pokud přestanete rýt, v půdě začne být zase živo. Rostliny budou mnohem odolnější a navzájem si budou předávat vodu a živiny,“ říká Aneta Křováková.

„Pokud správně zvolíme odrůdy a jednotlivé druhy zelenin a načasujeme jejich výsevy, můžeme být i na malém prostoru soběstační až do zimních měsíců. Když navíc zeleninu zpracováváme a dobře uskladňujeme, je sezóna, kdy si nemůžeme dovolit své vlastní výpěstky celkem krátká,“ říká Lenka Šulcová.