Dá se migréně předejít?
Migréna je onemocnění, které se projevuje atakami bolesti s vegetativním doprovodem, to znamená přecitlivělostí na světlo, hluk, pachy, nevolností a někdy i zvracením. Migréně jako onemocnění se předejít nedá, je pravděpodobně geneticky podmíněna, vyskytuje se často v rodině u několika generací. Jednotlivé atace se někdy předejít dá, pokud víte, co ji vyvolává, a vyhnete se tomu. Ale některé vyvolávající faktory, jako je například změna počasí nebo stresová situace, jsou stejně neovlivnitelné.
 
Co dalšího může migrénu vyvolat?
To je vysoce individuální, nejčastěji jsou to právě změny počasí, stres, zátěž nebo menstruace u žen. U některých lidí také požití vína nebo jiného alkoholu, případně kořeněný pokrm.
 
Jak se pozná migréna od jiné bolesti hlavy? Kdy by měl člověk zpozornět, že bolest hlavy není „normální“ a může se za ní skrývat něco jiného?
Migréna je charakteristická jak typem bolesti, tak doprovodnými příznaky. Bolest u migrény začíná v polovině případů v oblasti šíje, kde pacienti popisují ztuhnutí, pak se šíří někdy do poloviny hlavy, strany se často střídají nebo bolí i celá hlava. Bolest je narůstající, má tlakový pulzující charakter a intenzita bolesti při migréně bývá vysoká. Je často doprovázena i projevy přecitlivělosti na světlo, hluk nebo pachy, nevolností a někdy i zvracením, které může být ještě hůře snášeno než samotná bolest. Když ataka migrény přejde, je pacient další období zcela bez bolesti. Pokud by bolest neodezněla, je riziková a vyžaduje návštěvu lékaře.

Spouštěči migrény mohou být stres, nadbytek či nedostatek spánku a pohybu, hormonální změny, intenzivní a dlouhodobé sluneční záření, prudké či blikající světlo, hluk, kouření, alkohol, antikoncepce a řada dalších.
Zkušenost s migrénou má milion Čechů. Obzvlášť složitá je pro matky

Mohou migrénu způsobit jiné nemoci?
Ne, je to nemoc sama o sobě, jen některá onemocnění se vyskytují častěji u migreniků než u osob bez migrény. Patří sem třeba úzkostné poruchy, deprese, alergie, astma nebo onemocnění štítné žlázy.

Čím je způsobeno, že ženy na migrény trpí v daleko větší míře? Je to kvůli hormonální nerovnováze? 
Ano, vysoce pravděpodobně jsou za to odpovědné ženské hormony, konkrétně změny jejich hladin během menstruačního cyklu.

Máte i nějaké pacienty? Pokud u žen hraje velkou roli při vzniku migrény hormonální nerovnováha, jak je to u mužů?
Muži samozřejmě trpí migrénou též, v dětském věku dokonce častěji než dívky, ale po pubertě se poměr mění a v dospělém věku převažují asi třikrát více ženy, což je velmi pravděpodobně dáno právě hormonálními změnami v závislosti na cyklu. Obecně se u žen i u mužů předpokládá genetický podklad pro vznik nemoci.
 
Jaká léčba je v současnosti dostupná?
Je třeba odlišit léčbu akutní ataky od léčby preventivní. Pro léčbu akutní ataky jsou dostupné všechny skupiny léčiv, jak jednosložková analgetika i nesteroidní antirevmatika, tak kombinovaná analgetika. V případě potřeby, kdy tyto léky nestačí, existují i specifická antimigrenika, léky ze skupiny triptanů, které působí právě jen na migrénu. Pokud zaberou, omezí nejen bolest, ale i nepříjemné doprovodné příznaky migrény. Akutní lék má být užit včas, v začátku ataky, protože tak působí nejlépe a nejrychleji.

Toto však platí pro pacienty s nepříliš četnými atakami. Pro pacienty s frekventními záchvaty platí omezení, protože při častém užití léků proti bolesti hrozí vývoj bolestí hlavy z nadužívání akutní medikace (MOH, medication overuse headache).

Druhým typem pomoci je léčba preventivní, užívá se také termín profylaktická. Tato léčba spočívá v denním užití medikace, opět z různých lékových skupin. Cílem této léčby je omezit frekvenci atak více než o polovinu a také snížit délku trvání ataky i intenzitu bolesti. Léky je třeba užívat pravidelně, posoudit efekt této preventivní léčby lze nejdříve po 3 měsících, což je třeba při zahájení léčby každému pacientovi vysvětlit. Tím zlepšíme pochopení principu preventivní léčby a zvýšíme naději na úspěch. Jedná se o léky, které se užívají ve formě tablet.

Mezi nejčastější problémy patří bolesti krční páteře a beder, za které téměř v devadesáti procentech opravdu může stres, špatný postoj nebo nevhodné pracovní návyky
Bolest zad: Když člověka trápí, jde o varování, že si něčím ubližujeme

Pak je tu i biologická léčba migrény, která je v Česku dostupná více než dva roky… Z registru pacientů s migrénou (ReMig) se ukazuje, že při nasazení biologické léčby u pacientů s migrénou klesl počet dnů, které museli prožít s bolestmi hlavy, o více než polovinu.
Ano, na rozdíl od výše zmíněných léků se biologická léčba aplikuje injekčně, nejčastěji jednou za měsíc a s minimem nežádoucích účinků. První se dostal na trh erenumab, dva měsíce poté fremanezumab a asi rok poté galcanezumab. Takže máme i vlastní zkušenosti, nejen zkušenosti z klinického zkoušení, které musí předcházet uvedení léku do praxe. Zde jsou již pětiletá data pro erenumab.

Aby bylo pro rodiče s migrénou snazší situaci vysvětlit, vznikla knížka Proč maminku bolí hlavička? Ta dětem hravou formou přibližuje, s jakou nemocí máma nebo táta bojují. Autorka knihy Helena Beránková žije s migrénou od dětství a při psaní čerpala také z mateřské zkušenosti. „Z legrace říkám, že mě bolí lebka. Ale pro děti rodičů s migrénou je důležité pochopit, že každý záchvat jednou přejde a maminka nebo tatínek se budou opět usmívat. Moji kluci už vědí, co potřebuji – ztiší se, uvaří mi čaj a počkají, až mi zabere lék.“ Autorka v knize také popisuje, jak se postupně s diagnózou migrény vyrovnala, co jí pomáhá zvládat záchvaty a jak o nich komunikuje se syny. Knížku vydává organizace Migréna-help.

Je časově omezeno hrazení pojišťovnou, například na rok, a pak se zhodnotí, jak mu pomáhá?
O časovém omezení rozhodují zdravotní pojišťovny. U nás je ale léčba hrazena po celou dobu, pokud prokazuje efekt, tedy snížení frekvence dnů s migrénou alespoň o polovinu od třetího měsíce léčby. Na rozdíl třeba od Německa, kde je skutečně po roce vysazena a dále se postupuje podle klinického stavu, tedy zda efekt vydrží, nebo dojde k návratu bolestí.

Je biologická léčba migrény vhodná pro všechny pacienty? 
Biologická léčba je určena pacientům, kteří vyzkoušeli více typů standardní léčby a nebylo po uspokojivé době podávání (nejméně 3 měsíce) dosaženo úspěchu nebo nebyla léčba tolerována a musejí mít více než čtyři ataky měsíčně. Tato léčba je pro zdravotní pojišťovny finančně náročnější než léčba standardní, proto jsou ustanovena pravidla úhrady a předepsání této biologické léčby je vázáno na certifikovaná centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. Těch je v Česku v současné době třicet a je zajištěno regionální pokrytí tak, aby pacienti nemuseli dojíždět mimo kraj místa bydliště.

Když u pacienta dojde k bolestem hlavy z nadužívání léků, jak to pozná a jak se situace řeší? Bez léků bude mít migrénu, s léky bolest hlavy z nadužívání…
Bolesti hlavy z nadužívání akutní analgetické medikace mají v klasifikaci bolestí hlavy jasnou definici, takže diagnózu stanovíme podle údajů pacienta z diáře, kde eviduje dny s bolestí a dny s užitím léků proti bolesti. Závisí to nikoli na celkové dávce, ale na frekvenci užití léků proti bolesti, například u triptanů je to 10 dnů v měsíci a více, u jednosložkových léků (paralen, ibuprofen) je hranicí polovina dnů v měsíci. U obou skupin je trvání nadměrného užití analgetik 3 měsíce a déle. Pacient tedy může mít diagnózu migrény a současně i diagnózu bolesti hlavy z nadužívání a obě situace mají svá řešení.

Jolana Marková, vedoucí lékařka Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy z Fakultní Thomayerovy nemocniceJolana Marková, vedoucí lékařka Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy z Fakultní Thomayerovy nemocniceZdroj: se svolením Jolany MarkovéMUDr. Jolana Marková, FEAN
Vystudovala Fakultu všeobecného lékařství na Univerzitě Karlově. Od roku 1991 do roku 2004 pracovala ve funkci primářky Neurologického oddělení Nemocnice Kladno. Od roku 2005 do roku 2021 pak jako primářka Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice. Dlouhodobě se věnuje problematice bolestí hlavy. V současné době je vedoucí lékařkou Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy ve Fakultní Thomayerově nemocnici. Je dlouholetou členkou ČNS (České neurologické společnosti) a členkou výboru Neurofarmakologické sekce ČNS.

V letech 2005–2013 pracovala ve funkci předsedy CzHS (Czech Headache Society), nyní je vědeckým sekretářem CzHS. Byla českým zástupcem v panelu EFNS (European Federation of Neurological Societies) pro bolesti hlavy, později v panelu EAN (European Academy of Neurology). Má bohaté zkušenosti s vedením klinických studií v oblasti migrény a roztroušené sklerózy. Dr. Marková je také asistentkou 3. LF UK, vyučuje mediky neurologii a je členkou zkušební komise pro státní zkoušku neurovědy.