Recept moderátorky Lucie Křížkové na zdraví a krásu? Dobrovolně leze do sudu

Udržujete se v dobré kondici i jídlem?
U mne to byla otázka už náctiletého období, protože od 13 let jsem mívala žlučníkové koliky. Od poměrně nízkého věku jsem tedy musela řešit, co jím. V 15 letech mi žlučník odoperovali, ale stejně jsem nadále měla problémy. Možná za to mohl i předsudek vůči smaženým a hodně tučným jídlům, která mi nedělala dobře. A to se se mnou nese dodnes.

Jste štíhlá, musíte pro to hodně dělat?
Od malička jsem sportovala a pohyb mám ráda dodnes. Také mám asi nějaké dispozice k tomu, že budu štíhlá. Takže nemusím vůbec řešit kila navíc. Ale já se stejně hlídám, mám načtenu spoustu informací o zdravé stravě a snažím se jimi řídit. Navíc už desátým rokem moderuji pořad Sama doma, kde neustále sbírám nové podněty nejen pro jídelníček, ale pro celkový zdravý životní styl.

To zní jako ideální stav.
Teď už bych jen potřebovala mít doma osobního kuchaře, který by mi všechna ta zdravá jídla připravil. V Sama doma vždy kuchaři navaří skvělé, výživově hodnotné dobroty z kvalitních potravin, a já bych je tak ráda jedla i doma. Jenže je prostě vařit nebudu. Za prvé třeba nemám v kuchyni ani všechny potřebné ingredience, a za druhé mám dvě děti. Desetiletého Davida a šestiletou Lolu. A jsou to úplně normální děti, pro ně je ideální, když točím pět jídel dokola. Nedávno jsem udělala super nový recept z černé čočky, hovězího masa, mrkve a ajvaru. Mně to strašně chutnalo, zatímco syn si dal jednu lžíci a řekl: „No, dobrý, ale jíst to nechci.“ S tím nic nenadělám.

Je něco, co do vašeho jídelníčku vůbec nesmí?
Dávám si pozor na to, abych nejedla zbytečně moc cukru. Dělám to tak, že domů nekupuji sušenky ani bonbóny a jiné cukrovinky. A snažím se vést i děti tak, aby zbytečně nemlsaly. Neříkám, že občas nekoupíme nějaké brambůrky nebo malé čokoládičky. Máme doma v kouzelné spíži nějaké dobroty, ale to jsou většinou ty, které děti dostanou na Velikonoce, na Mikuláše nebo když přijde nějaká návštěva.

Zima, plavky a odvaha. Ledová náruč láskyplně objímá, příroda jen mlčky přihlíží

A nějaká další omezení?
Když jsou to nějaké jiné potraviny, které bychom neměli jíst často a hodně, tak je stejně jíme, ale málokdy a omezujeme množství. Když si dáme bůček, nesníme ho půl kila. Mimochodem, bůček mám velmi ráda, a dokonce mi nevadí na mé leckdy podrážděné žlučové cesty.

Co naopak do vašeho jídelníčku určitě patří?
Hlídám přísun potravin, které bychom v jídelníčku mít měli. Naštěstí se do toho nemusím nutit. Mám ráda spoustu zeleniny, ovoce a snažím se hodně pít. Jsem polévková - minimálně jednou týdně dělám kvalitní vývar, který mi pak vydrží na dva tři dny. Maso z jídelníčku nevylučujeme, ale ne že bychom ho měli každý den. Ovšem moje dcera vůbec maso nechce. Zrovna se mne ptali ve školce, jestli jsme vegetariáni, že na něj Lola není zvyklá a odmítá ho. Tak alespoň ve formě omáček do ní nějaké maso dostanu.

Martin Hutař: Posledních sto let cpeme do potravin spoustu zbytečných látek

Berete nějaké doplňky stravy?
Už od puberty jsem řešila problémy s pletí. Brala jsem, že to k dospívání patří. Jenže když jsem v 18 letech vyhrála Miss České republiky a pleť byla pořád špatná, vadilo mi to v životě i v práci modelky. Myslela jsem si, že to přeperu nějakými krémy a nějakou péčí z venku. A pak jsem se dostala k jedné moudré ženě, který mi řekla, že je to nejen otázka hormonů, ale i střevního mikrobiomu, tedy toho, v jakém stavu máme střeva. Tak jsem začala užívat probiotika a beru je dodnes.

Stal se s pletí zázrak?
Ne, určitě ani probiotika nejsou spásná ze sta procent, ale hodně mi pomohla. Člověk si na ně rychle zvykne a zjistí, jaké další benefity mají. Třeba upravují trávení, i když já jsem s ním, s výjimkou žlučníku, nikdy problémy neměla. A myslela jsem pak na to i u mých dětí, už od malička jsem jim probiotika začala dávat.

Zachraňte svá srdce. Sám prodělal infarkt, teď Ladislav Kužela radí pacientům

Inspirovali vás nějací hosté v Sama doma, abyste něco nového zavedla do svého života?
Díky jednomu z hostů v Sama doma se dnes pravidelně otužuji. A začala jsem to dělat ještě před covidovou pandemií. Když jsem vyslechla v televizním studiu všechny benefity, které otužování má, a navíc je zadarmo, neváhala jsem ani chvíli. Mám doma klasický zahradní sud na dešťovou vodu, který dáváme od jara do podzimu pod okap. Pak na zimu si sud přesunu, naliji do něj vodu a chodím se do něj otužovat - pokud to jde, tak každý den.

Není ponor do ledové vody bolestivý?
Neříkám, že bych byla nadšená, když tam lezu, každý den se přemlouvám. Před tím, než člověk do té vody jde, to není nic extra příjemného. Příjemné je, když z ní vyleze. Mnohem víc mne strhne euforie, když jsem třeba u zamrzlého rybníka, mám jen vysekanou díru v ledu a kolem je všude sníh. To je krásné. Ve vodě pak vydržím třeba tři čtyři minuty. Ve svém sudu zůstávám třeba minutu, dvě. Záleží na teplotě vzduchu, když je víc stupňů nad nulou, také vydržím déle. Pak rychle zaběhnu domů do tepla, ohřeju se a u toho si zacvičím.