„Byl jsem odsouzen za to, že jsem měl možnost nahlížet na účet klienta a jako advokát plnil jeho dispozice. Odmítám, že bych spáchal úmyslný trestný čin mohl jsem se na nanejvýš dopustit neopatrnosti,“ řekl před soudem Procházka. Dodal, že možnosti nahlížet na účet ani nevyužíval, jen zadával příkazy podle dispozic klienta.

Soudu řekl, že mu jde jen o právo a spravedlnost. „Pokud už mám být odsouzen, tak ať to je aspoň beze vší pochyby a na základě nesporných důkazů. Proto mi dejte šanci a povolte obnovu řízení. Cítím se totiž nevinen,“ žádal soud Procházka.

Soudce Miroslav Nahodil se ovšem přiklonil k návrhu státní zástupkyně a žádost odmítl. Podle jeho slov odsouzený nepředložil takové důkazy či návrhy nových svědeckých výpovědí, které by mohly soud přesvědčit, že jeho žádost odpovídá zákonným nárokům pro obnovu řízení.

„Pokud jde o argumentaci, že odsouzený byl v postavení advokáta a podle toho postupoval. Ano, byl v postavení advokáta, člověka, který se orientuje v právu a má také pochybnosti o aktivitách firmy, kterou zastupuje jeho klient vazebně stíhaný pro majetkovou trestnou činnost,“ zpochybnil Procházkovi argumenty soudce Nahodil.

Tvrzení, že Procházka jen plnil pokyny svého klienta a zadával příkazy, aniž by měl povědomost o stavu účtu soud odmítl. „Vzhledem k dalším okolnostem to hodnotíme ne jako nedbalost, ale spíše již srozumění,“ konstatoval Nahodil. Procházka neuspěl ani s poukazem na to, že právě v době, než na účet přišly peníze, které se pak měl se spoluodsouzenými zpronevěřit, změnil z pověření klienta pravidla pro zasílání výpisů. Místo předávání na pobočce ve Znojmě je banka začala zasílat do kanceláře firmy v Jihlavě. „Myslel jsem si tehdy, že vše budou vyřizovat nově najaté pracovnice společnosti. Teď je mi zřejmé, že to se museli domluvit zástupci firmy a družstva, které v rozporu se smlouvu poslalo finanční garanci k požadované půjčce na jiný účet a navíc ji nijak nevinkulovalo,“ řekl soudu Procházka.

Soudce Nahodil naproti tomu poukázal, že družstvo se poté, co půjčku nedostalo snažilo složené peníze získat zpět, což nakonec skončilo právě stíháním a odsouzením Procházky a dvou dalších obžalovaných.

Pavel Procházka během přelíčení několikrát opakoval, jak těžce odsouzení zasáhlo do jeho osobního života i zdraví. Poté, co vyslechl odůvodnění zamítavého verdiktu místo odpovědi, zda se proti rozhodnutí hodlá odvolat či využije tří dnů na rozmyšlenou pronesl jen „Děkuju za zabití“ a krajně rozrušen opustil soudní síň. Podle jeho advokáta se patrně odvolá, a jeho žádost tak bude posuzovat krajský soud.

Exekutora po odsouzení odvolalo z funkce ministerstvo spravedlnosti. I přes své odvolání ale pověřoval zaměstnance, aby obcházeli dlužníky a zabavovali jim majetek.