Jako nezletilá Kristýnka nabízel na internetu za peníze sexuální služby, ve skutečnosti to byl osmatřicetiletý muž z Brna, který pak zájemce vydíral. Případ je nyní u soudu. A není jediný. Jihomoravští kriminalisté vyšetřovali loni oproti předchozímu roku takřka o sto procent případů kybernetické kriminality více. Vyplývá to z nových policejních statistik.

Dětská pornografie i zneužívání

Počet internetových zločinů poslední čtyři roky postupně stoupá. Loni už kyberkriminalita zaujímala šest procent celkové trestné činnosti na jihu Moravy. „Nejvíce se zločinci provinili podvody. V řadě případů jde o děti. Bavíme se případech pornografie nebo zneužívání,“ řekl krajský policejní ředitel Leoš Tržil.

Kriminalisté nabádají Jihomoravany, aby si své telefony či počítače dostatečně zabezpečili. Na ztrátu mobilu a jeho malé zabezpečení nedávno doplatila žena z Blanenska. Dosud neznámý nálezce přes něj zaplatil občerstvení v jedné z pařížských restaurací a vstup na Eiffelovu věž. Zanechal za sebou útratu tři a půl tisíce korun.

Zločinci se přesouvají do elektronického světa i díky rizikovému chování lidí na facebooku, instagramu a dalších sociálních sítích. „Největším problémem je anonymita. Lidé si nemohou být jistí, že ten, kdo vystupuje na druhé straně, je opravdu tím, za koho se vydává,“ upozornil odborník na kyberbezpečnost Zdeněk Novák.

Podle Martina Horáka z Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity si lidé musí také dávat pozor, co na sociálních sítích uveřejňují. „Když něco dáte na facebook, i když jen pro určitý okruh lidí, neznamená to, že se informace mimo tento okruh nedostane. Může to kdokoliv vynést. Cokoli člověk nahraje na internet, tam zůstane,“ řekl.

Právě sociální sítě mohou být podle odborníků pro útočníky bohatým zdrojem informací, čehož pak často využívají. Na facebooku je aktivní například Břeclavan David Korda. „Dávám tam své názory, osobní údaje kromě jména tam nezveřejňuji. Jsem nedůvěřivý, vše si raději ověřuji,“ reagoval.

Pozor na chytré televize 

Odborník Zdeněk Novák upozornil i na nebezpečí chytrých zařízení, jako je chytrá televize, ledničky nebo topení. „Bývají napojené na domácí síť. Zatímco mobily, notebooky, tablety mají antiviry, tyto spotřebiče žádnou takovou ochranu nemají. Jsou vstupní branou, aby někdo pronikl do domácí sítě. Některé chytré televize mají kamery,“ varoval Novák.

Hackery může odradit bezpečné heslo. Odborníci doporučují deset až dvanáct znaků s číslicí, velkým písmenem a speciálním znakem.

Kyberkriminalita na jihu Moravy
• 2019: 1181 případů (6 % z celkové kriminality)
• 2018: 660 (3,4 %)
• 2017: 434 (2,2 %)
• 2016: 390 (1,8 %)

Konkrétní typy v roce 2019:
• podvod: 527 případů
• úvěrový podvod: 170
• poškození a zneužití záznamu na nosiči informací: 102
• neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku: 68
• vydírání: 36