Dala stokrát krev. Její sen? Fandit na šampionátu ve Švýcarsku

Dala stokrát krev. Její sen? Fandit na šampionátu ve Švýcarsku Zdravotní sestru hematologicko-transfuzního oddělení znojemské nemocnice Janu Hekerlovou zná veliké množství lidí ze Znojma i celého regionu. Nejen díky její práci, které zasvětila celý svůj profesní život. Absolventka znojemské střední zdravotnické školy pracuje v Nemocnici Znojmo už od ukončení školy. Po maturitě pracovala na interně, po mateřské na urologické ambulanci, později na urologickém oddělení a nyní ji už patnáctým rokem potkávají třeba dárci krve na tranfuzce. Stále usměvavou ženu lze dlouhé roky vídat na zimních stadionech. close info Zdroj: Deník / Dalibor Krutiš zoom_in Jednapadesátiletá sportovkyně tělem i duší po celou dobu své práce pro tranfuzní oddělení daruje krev. Má za sebou už celou stovku odběrů. Proč se rozhodla pro dárcovství krve? „Byl to vlastně spontánní nápad. Prostě jsem to chtěla zkusit. Třeba i proto, abych měla osobní zkušenost a mohla pak lidem, kteří jdou poprvé darovat krev, říct, že to nic není,“ říká sestřička. close info Zdroj: Deník / Dalibor Krutiš zoom_in Jaký měla pocit po prvním odběru krve? „Že dělám něco dobrého. Člověk si uvědomí, že opravdu může někomu pomoci. Navíc mi odběr dělá dobře. Vždycky po odběru jsem plná energie,“ usmívá se Hekerlová. close info Zdroj: Deník / Dalibor Krutiš zoom_in Mezi stovkou odběrů sestřičky je dárcovství krve jen menší částí. „Asi dvacítka odběrů byla kvůli krvi, osmdesát pak byl odběr kvůli plazmě. Obojí dávám bezplatně. A rozhodně nemám žádné zdravotní potíže, jak by si někdo mohl myslet. Na dárcovství krve existují dvě skupiny názorů. Jedni říkají seš dobrá, vážíme si tě. A pak jsou lidé, kteří říkají že by si člověk měl spíše chránit své zdraví. Ale to jsou jen smyšlenky. Paní doktorka nás pečlivě hlídá a na plazmu nepustí dříve než po čtrnácti dnech. Nesmí se to prostě hrotit,“ naznačuje žena. close info Zdroj: Archiv Jany Hekerlové zoom_in Mimo nemocnici také poskytovala první pomoc. „Několik let jsem dělala zdravotní sestru u hokejistů. Byla jsem u malých kluků i u dorostu. Jednou jsem ošetřovala kluka, který měl zapadlý jazyk, jindy hokejistu, který měl přeťatou tepnu. Jeho trenér se pak za mnou zastavil a osobně mi poděkoval s tím, že mu v nemocnici řekli, že jsem tomu klukovi zachránila život,“ svěřuje se zdravotní sestra. close info Zdroj: Archiv Jany Hekerlové zoom_in Od dětství je i velká sportovkyně. „Jako malá jsem hrávala fotbal. Mrzelo mě, že tehdy nebyl žádný klub, kde bych mohla kopat. Lásku ke sportu jsem podědila po tátovi, který byl známý hráč za tehdejší znojemskou Rudou hvězdu. Fotbal hrál i brácha. Dnes hraju amatérsky volejbal. Máme smíšenou partu nadšenců, někteří z nich hrávali i profesionálně. Scházíme se jednou týdně v tělocvičně, v létě jezdíme i ven. Udržuje mě to v kondici. Jako zdravotní sestra nejsem pro doktory dobrou reklamou. Jsem totiž zdravá a nechodí k nim. Kromě dvou porodů a zubařů jejich služeb naštěstí moc nevyužívám,“ naznačuje. close info Zdroj: Archiv Jany Hekerlové zoom_in Jak dodává, ráda chodí na hokej na stadiony, ale sleduje ho i v televizi. A také samozřejmě fotbal „Nejvíc fandím anglickému týmu Chelsea,“ říká. Syny má už dospělé a tak ji doma společnost dělá pět koček. „Jsou to dva kocouři a tři kočičky. Mají škrabadla, kočičí záchody, prostě všechno. Mají se líp než já. Jsem taková kočičí máma,“ směje se Hekerlová. close info Zdroj: Archiv Jany Hekerlové zoom_in A jaký má sen? „Chtěla bych se příští rok v květnu podívat na Mistrovství světa v ledním hokeji do Švýcarska. A je jedno, jestli to bude v Curychu anebo Lausanne. To by byla paráda!“ zasní se sestřička ze špitálu. close info Zdroj: Archiv Jany Hekerlové zoom_in

Dala stokrát krev. Její sen? Fandit na šampionátu ve Švýcarsku