Nemocnice se během první i druhé vlny epidemie potýkaly s nedostatkem krve. Mnoho pravidelných dárců onemocnělo nebo se obávalo na odběr kvůli riziku nákazy přijít. Na četné žádosti nemocnic se však ozvala také řada prvodárců, kteří často pocházeli právě z řad záchranných složek nebo sportovců. A kromě krve byla poptávka také po plazmě, která je tekutou složkou krve a obsahuje celou řadu životně důležitých bílkovin, protilátek a faktorů krevního srážení, které nelze nijak vyrobit.
„Podle prvních zkušeností se ukazuje, že dostatečnou hladinu protilátek má v krevní plazmě přibližně dvacet procent testovaných osob. Není přitom prokázaná přímá souvislost mezi závažností průběhu onemocnění a množstvím protilátek. Nicméně častěji je mají ti, kteří prodělali těžkou formu onemocnění,“ sdělil René Kamrla, zástupce primářky Hematologicko-transfuzního oddělení Uherskohradišťské nemocnice.
Plazmu darovali například vojáci ze Strakonic. Na odběr dorazil i desátník Jindřich Matějka. „Měl jsem teplotu, pálilo mě na hrudi a přišel jsem o čich,“ popsal příznaky nemoci covid, kterou prodělal. Ve svých šestadvaceti letech pravidelně daruje krev a je zapsán i v registru dárců kostní dřeně. „Hlavně když to někomu pomůže,“ vysvětluje desátník Matějka, proč by neváhal s darováním plazmy.
Šéfredaktor rekordmanem
Rekordmana, který daroval krev stokrát, má ve svých řadách i Deník – je jím šéfredaktor Slováckého deníku Pavel Bohun. Podle jeho slov se mu podařilo doputovat k tomuto počtu odběrů symbolicky v období, kdy o jeho krev v koronavirové krizi projevila transfuzní stanice zájem. Zařadil se tím do velké rodiny zaměstnanců Deníku, kteří svým čtenářům kromě porce každodenních informací přinášejí také nezištnou pomoc.
„Většinou mi to vyjde během dvanácti měsíců třikrát, výjimečně to stíhám čtyřikrát, jako například letos. O to víc mě těší a naplňuje, že tento můj stý odběr přišel netradičně v době koronavirového nouzového stavu, kdy mně z ,transfuzky‘ volali, že by moji krevní skupinu nula plus potřebovali, ať přijdu,“ uvedl novinář.
