„Přestože mám v rodné listě napsané místo narození Znojmo, považuji se za rodilého Vranováka. Coby dítě školou povinné jsem prázdniny každoročně trávil ve Vranově nad Dyjí u prarodičů. Nyní, díky svému koníčku, s pruty u vody,“ říká Bažek.
close info Zdroj: Archiv J. Blažka zoom_in
V roce 1974 se s rodiči a bratrem přestěhoval z Vranova do Znojma, kde žije dodnes. „Divoká středoškolská léta jsem prožil na znojemské Střední ekonomické škole. Po jejím absolvování jsem s představou budoucí práce na pasové kontrole na hraničním přechodě pokračoval ve studiu na škole Ministerstva vnitra v Holešově,“ přibližuje.
close info Zdroj: Archiv J. Blažka zoom_in
Jenže jeho představy o práci se se skutečností diametrálně lišily. „Nakonec jsem skončil, co by mladý elév, u tehdejší Pohraniční stráže. Vzhledem k tomu, že to byl konec devadesátých let minulého století neměla tato kariéra dlouhého trvání a tak, jak v té době někteří rychle převlékli kabáty, já převlékl uniformu a následujících několik let pracoval u Policie České republiky. Protože člověk má zkusit všechno, skončila i má práce ve státních službách a v roce 2000 jsem svlékl policejní uniformu v hodnosti kapitána a začal pracovat v energetice, kde bych rád vydržel až do důchodu,“ popisuje expolicista.
close info Zdroj: Archiv J. Blažka zoom_in
Velká část Blažkova života je spojená se dvěma velkými koníčky. „Je to rybaření a country, přesněji country tance. Přestože v nás rybářích vidí řada lidí jen tiché blázny, pro mě je to nepředstavitelný relax v tomto uspěchaném světě. Díky rybaření jsem se několikrát podíval s partou kamarádů i do Norska. Vzhledem k tomu, že jsem především vyznavač takzvané přívlače, byl to pro mne vždy životní zážitek a určitě návštěvu Norska doporučuji i nerybářům,“ svěřuje se muž.
close info Zdroj: Archiv J. Blažka zoom_in
V roce 2003 se svou kamarádkou založil dětskou country taneční skupinu Zuzana. „Za těch sedmnáct let nám rukama prošlo přes dvě stě dětí, a narozdíl od rybaření se určitě nedá mluvit o relaxu. Je to práce na druhý úvazek, kterou bychom určitě nemohli dělat bez tolerance našich rodin. Pravidelné zkoušky, víkendová soustředění, letní soustředění, účast na soutěžích a seminářích nám značně narušují rodinný život. Vzhledem k tomu, že za tuto práci nemáme žádné finanční ohodnocení, je pro nás jedinou odměnou to, že se za ta léta kolem nás vytvořila velká parta kamarádů a mnohým jsme v dobrém slova smyslu, nemalou měrou zasáhli do života,“ říká.
close info Zdroj: Archiv J. Blažka zoom_in
Své tanečníky určitým způsobem vychovávají a vedou k dobré věci. „Ukázali jsme dětem, že pravidelnou pílí, vzájemnou tolerancí, upřímností a snahou se dá dosáhnout velkých cílů. Vždyť zisk dvaceti titulů Mistra České republiky, opakované vítězství na Mistrovství Slovenska, titul Taneční skupina roku, zlato a páté místo z Mistrovství světa jsou úspěchy, kterými se nemůže chlubit moc skupin v republice. Vzhledem k tomu, že jsme na jižní Moravě obklopeni vinnou révou, vzniklo i naše všeříkající motto: Není vína bez sluníčka, není tance bez srdíčka,“ směje se Jiří Blažek.
close info Zdroj: Archiv J. Blažka zoom_in