V mezitýdenním srovnání ale zdravotníci naočkovali proti covidu o zhruba 1200 méně lidí, když v sobotu aplikovali 41 549 injekcí s vakcínou. Tento týden přitom počty naočkovaných v jednom dni překročily třikrát za sebou 100 tisíc a byly nejvyšší od začátku vakcinace na konci loňského roku. Údaje o naočkovaných z posledních dní ale většinou nejsou ještě definitivní, po dohlášení všech očkování se počet obvykle ještě navyšuje.
Od začátku očkování bylo podáno v Česku téměř 5,2 milionu dávek vakcín a plně naočkováno bylo přes 1,4 milionu lidí. Pro dokončené očkování jsou u většiny vakcín totiž potřebné dvě dávky. O vakcínu proti covidu se v současné době mohou hlásit lidé starší 35 let.

Mezi kraji zůstává nejnižší incidenční číslo, udávající počet nově nakažených na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dnů, v Karlovarském kraji, a to šest. Nejvyšší je tento údaj nadále ve Zlínském kraji se 49 případy.
Celorepublikové reprodukční číslo, které udává rychlost šíření epidemie, se nicméně k dnešku mírně zvýšilo z 0,68 na hodnotu 0,72. Pokud je menší než jedna, což platí od poloviny dubna, epidemie zpomaluje.
První případ nákazy novým typem koronaviru se v České republice potvrdil na začátku loňského března. Od té doby se covidem prokazatelně nakazilo přes 1,66 milionu lidí a 30 104 nakažených zemřelo. Tento týden počet obětí nepřekročil 12 za den, v sobotu podle ministerstva zemřel jeden člověk s koronavirem.
S pozdější aktualizací se ale většinou tento údaj zvyšuje. Množství hospitalizovaných lidí s covidem-19 se snížilo k sobotě na 521, přičemž zhruba stovka je ve vážném stavu. Podobné počty covidových pacientů byly v nemocnicích naposledy loni v září. Naopak nejvíce jich bylo letos v březnu, kdy bylo podle údajů ministerstva hospitalizovaných téměř 10 tisíc.
Od pondělí čeká Česko další rozvolnění protikoronavirových opatření, za dodržení dílčích omezení se otevřou vnitřní prostory restaurací, bazény, sauny, wellness, kluby, diskotéky, herny či kasina. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) vláda k tomuto kroku ale přistoupila nikoliv v reakci na zlepšující se epidemickou situaci, ale kvůli rozsudku Nejvyššího správního soudu. Podle soudu totiž nelze uzavírat služby plošně.