Důvod? Nedostatek čipů, který výrobci pociťují od poloviny minulého roku, je způsobený pandemií covid-19. Světová produkce stojí na výrobě v asijských továrnách, která zasáhla opatření a výroba klesla. Ze stejného důvodu a následným globálním přechodem na homeoffice ale naopak stoupla poptávka po domácí elektronice, jejíž jsou čipy neodmyslitelnou součástí. Poptávka stoupla a výsledkem je akutní nedostatek čipů i v oborech, které by jinak na čipech tak závislé nebyly.

S delším výpadkem polovodičů počítá mladoboleslavská Škoda, která na královéhradeckém letišti nedávno zaparkovala skoro dvě tisícovky nedodělaných aut.  „V posledních měsících intenzivně a s úspěchem pracujeme na minimalizaci účinků celosvětového nedostatku polovodičů na výrobu. V současné době nicméně předpokládáme, že dostupnost čipů bude v následujících měsících nadále omezená,“ potvrzuje mluvčí společnosti Kamila Biddle. Pozastavení linek hlásí i Ford, Subaru, General Motors či Volkswagen. V České republice už v březnu pozastavila na dva týdny linky i kolínská Toyota.

Společnost Jäkl Karviná patřící pod AMTP investuje do nových strojů a technologií. Chce také oživit své logo coby značku kvality.
Jäkl Karviná se vrací do hry. Ocelárna chce oživit a posílit značku kvality

Komplikace pociťují i menší české firmy. „S nedostatkem čipů se potýkáme sice sekundárně, ale dosti intenzivně. Jsou nedílnou součástí zařízení, která integrujeme do naších strojů. Díky tomu jsme již téměř od všech dodavatelů obdrželi upozornění na prodlužující se termíny dodání,“ popisuje Jiří Luňák, jednatel chomutovské společnosti Jimalu. Společnost vyrábí jednoúčelové stroje a zařízení pro průmyslové podniky. Na včasném dodávání zakázek si zakládá, nedostatek čipů ale podnik postavil do nové situace. „Kdy se zase dodávky dostanou do normálu, dodavatelé nedokáží přesně určit. Musíme proto upozorňovat naše zákazníky na možné problémy při dodávkách strojů a vůbec poprvé nám reálně hrozí i platba pokuty za pozdní dodání zakázky,“ říká jednatel.

Firma také zaznamenala, že se řada podniků rozhodla nedostatkovým zbožím předzásobit a s vidinou déle trvající krize nakupují čipy na sklad, přestože je akutně nepotřebují. Což celou situaci jen zhoršuje. „Bohužel se nedostatek promítá i do dalších odvětví, která nejsou přímo spřažená s integrací čipů. Plastové díly, hutní materiály a mnohé další,“ doplňuje Jiří Luňák.

Obavy z déle trvající krize bohužel nejsou liché. Společnost Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC), jeden z největších světových výrobců polovodičových disků, v dubnu oznámil, že nedostatek čipů se může přelít i do let 2022 a 2023. Před několika dny se ke stejnému stanovisku přidala i společnost IBM. Výrazně se už prodloužily čekací lhůty na objednané vozy. Podle britské společnosti IHS Market se může do poloviny roku vyrobit až o milion vozů méně, než automobilky po celém světě počítaly. Podle studie IHS Market lze očekávat nedostatek čipů až do podzimu. „Omezení v dodavatelském řetězci budou pravděpodobně přetrvávat nejméně do třetího čtvrtletí letošního roku, “ odhadl Phil Amsrud, analytik IHS Markit.

Propouštění? Zatím nehrozí

Přestože provozy musejí upravovat výrobní plán a práci, dopady na zaměstnance by zatím neměla mít čipová krize žádné. „V tuto chvíli nemáme informace, že by podniky musely upravovat zaměstnancům pracovní dobu nebo je posílaly domů. V takové fázi nejsme a doufám, že ani nebudeme,“ říká předseda ČMKOS Josef Středula.

Ilustrační foto
Bitcoin se propadl pod hranici 40 tisíc dolarů, padají i další kryptoměny

Zároveň ale upozorňuje, že se nejedná o věc, kterou lze zlehčovat.  „Je to vážná věc, která může být do budoucna být velký problém,“ zdůrazňuje šéf tuzemských odborů. Současný trend automatizace a robotizace rychle totiž zvyšuje nároky na moderní technologie, které se bez čipů neobejdou. Produkce polovodičů vyrobených v Evropě přitom tvoří jen asi deset procent té celosvětové.

Není to poprvé

Takzvaný Chip shortage – čipový hladomor, nenastal poprvé. Vážný nedostatek paměťových čipů na světovém trhu nastal v roce 1988 a tehdejší stav se od toho současného zase tolik neliší. „Cena paměťových čipů se zdvoj i trojnásobila během několika měsíců, protože zájem zákazníků převyšuje množství zásob. Rostoucí ceny a omezené dodávky přiměly výrobce počítačů a dalších elektronických zařízení ke zdražení, zpomalení montážních linek a zpoždění při zavádění produktů,“ informovaly v roce 1988 The New York Times.

Důvodem nedostatku měla být obchodní dohoda mezi USA a Japonskem, která snížila výrobu v asijských továrnách. Zároveň ale roli sehrál i náhlý nárůst poptávky například po herních konzolích, například známé značky Sega či domácích počítačů. Čipové hladomory se opakovaly ještě v roce 1999, 2004. Silně zůstal ochromený světový trh i poté, co v roce 2011 zasáhlo Japonsko zemětřesení a dotklo se i výrobních podniků.