Hrad Špilberk se pyšní dalšími opravenými prostory. „Díky finančním prostředkůmz Evropské unie se Muzeu města Brno podařilo zrekonstruovat prostor vodních nádrží a také někdejší konírny a kočárovnu. Z nádrží máme nové lapidárium a konírny s kočárovnou slouží našim restaurátorům a pracovníkům zázemí údržby a kasemat,“ vysvětlil náměstek ředitele pro odbornou činnost Petr Vachůt z Muzea města Brna.
Prostory lapidária vznikly v bastionu, který měl v 18. století původně obrannou funkci. „Na konci 19. století, kdy bylo třeba pro Brno zbudovat vodovod, byl v tělese bastionu vyhlouben pod vedením anglického stavitele Thomase Docwry vyhlouben prostor pro dvě velké vodní nádrže. Do nádrží se pak půl století přiváděla voda ze Svratky,“ přiblížil Petr Vachůt minulost prostoru, z něhož lapidárium vzniklo.
Jak eurofondy pomáhají zachraňovat naše kulturní dědictví
„Rekonstrukce nádrží na výstavní prostor probíhala od roku 2017 do roku 2018. V roce 2019 jsme instalovali na tři desítky kamenných artefaktů a chtěli jsme lapidárium otevřít. Bohužel přišla doba covidu a otevření jsme museli odložit. Až letošní sezona byla tou pravou, kdy jsme je mohli naplno zpřístupnit a komentované prohlídky tu probíhaly několikrát denně,“ zmínil náměstek ředitele.
Procházka nádržemi přiblíží zaniklé skvosty
Prohlídka lapidária s názvem Chrám kamene je vlastně jakousi procházkou po zaniklých stavbách města Brna, někdejších dominant některých náměstí a ulic. Každý z vystavených artefaktů, ať už jsou to různé architektonické částizaniklých brněnských staveb, pomníky, sochy či náhrobky, skrývají nějaký příběh z brněnské historie. Například socha sedícího turka připomíná Alexandra Ypsilantiho.
„Šlo o známou brněnskou postavičku, byl brněnským vězněma coby movitý muž se pohyboval po městě s početným průvodem,“ okomentoval sochu Vachůt. V expozici jsou k vidění i mnohem starší kusy. „Máme zde architektonické části z takzvané královské kaple, kaple svaté Marie a svatého Václava. Nacházela se na dnešním Dominikánském náměstí,“ upozornil na kusy v zadní části lapidária kurátor výstavy Filip Kyrc.
„Z nádrží máme nové lapidárium a konírny s kočárovnou slouží našim restaurátorům a pracovníkům zázemí údržby a kasemat.“
Zbořené a rozebrané části této gotické kaple jsou umístěny v depozitáři Muzea města Brna. „Prakticky by kapli šlo postavit znovu. Je rozebraná na části jako lego, máme je v depozitáři,“ prozradil náměstek Vachůt. Také další nejstarší exponát, jehož vznik lze podle Filipa Kyrce přesně datovat do roku 1399, je obestřen zajímavostmi.
„Je to náhrobek Alberta z Krosna, který byl rektorem kostela svatého Mikuláše, tedy též zaniklé stavby, jež kdysi stávala na brněnském náměstí Svobody. Dnes ji na místě připomíná jen zvýrazněná silueta,“ poodhalil Filip Kyrc s tím, že hlavním cílem lapidária je představit ve zkratce a v omezeném množství exponáty ze sbírek Muzea města Brna.
V konírnách restaurují staré zbraně
Z druhé části výše zmíněné evropské dotace na Špilberku proměnili chátrající stavby někdejších koníren a kočárovny v severním dvoře hradu. „V posledních letech před rekonstrukcí to tu dlouhá léta sloužilo jako odkladiště různých materiálů při rekonstrukci hradu. Radikální rekonstrukcí v letech 2018 a 2019 vznikl prostor pro přednáškovou místnost, zázemí kasemat, zázemí pracovníků údržby hradu a také dílny konzervátorů a restaurátorů našeho muzea,“ popsal náměstek Vachůt, co vše se z dotace podařilo zbudovat.
„Máme tu i nové vybavení a digestoře, které jsou výhodou zejména při práci s těkavými látkami,“ poznamenal vedoucí restaurátorsko-konzervátorského oddělení Radim Dufek. Pod rukama jeho týmu procházejí denně zajímavé historické předměty, ať již z archeologických nálezů či ze sbírek muzea. „Teď nedávno jsme tu měli archeologický nález – laténský meč z počátku našeho letopočtu. Konzervovali jsme jej, aby se dál nerozpadal a zůstal co nejdéle zachován i pro další generace,“ uvedl Dufek.
V době naší návštěvy bylo v restaurátorské dílně hned několik starých zbraní. „Momentálně se zabýváme především restaurováním a konzervováním zbraní, protože v polovině března příštího roku chceme veřejnosti představit výstavu Poklady špilberské zbrojnice. Právě z oblasti militárií, které stojí za to prezentovat, máme teď v dílnách spoustu předmětů,“ vysvětlil vedoucí restaurátorského týmu.
Zbyněk Šolc: Špilberk žije dvanáct měsíců v roce
Díky evropské dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu ve výši okolo 95 milionů korun mohly být zcela novým způsobem využity prostory severního přístavku hradu a také prostory hradních vodojemů. Nejen o nich jsme hovořili s ředitelem Muzea města Brna Zbyňkem Šolcem.
Co v zrekonstruovaných prostorách severního přístavku a vodojemů vzniklo a jaké zajímavosti v nich návštěvníci uvidí?
Dotacím z fondů EU vděčíme za zrekonstruované prostory severního dvora, ve kterých vznikly nové restaurátorské dílny, severovýchodní bastion a byly zpřístupněny vodojemy hradu Špilberku.
Pro návštěvníky je nejzajímavější zrekonstruovanou částí právě prostor bývalých městských vodojemů. Vznikla zde stálá expozice Chrám kamene – Lapidárium Muzea města Brna.
Které fáze přeměny a zpřístupnění těchto prostor byly podle vás nejnáročnější a v čem?
Největším oříškem byly věci, které se objevily v průběhu rekonstrukce a které nikdo nepředpokládal. Všechny technické problémy byly samozřejmě vyřešeny a dnes tyto prostory plně a komfortně splňují svůj účel, o čemž se mohou návštěvníci osobně přesvědčit. Třeba při návštěvě stálé expozice Chrám kamene, do které jsou umístěny historické kusy kamenických a kamenosochařských artefaktů.
Hrad je otevřen celoročně, co by si turisté neměli rozhodně nechat ujít při jeho prohlídce, co jim doporučíte?
Co bych opravdu rád doporučil všem návštěvníkům, tak jsou nově zrekonstruované prostory hradních vodojemů, ve kterých se nachází expozice Chrám kamene. Další prohlídkový okruh, jenž stojí za návštěvu, je jihozápadní bastion.
„Co bych doporučil všem návštěvníkům, jsou nově zrekonstruované prostory hradních vodojemů, ve kterých se nachází expozice Chrám kamene.“
Které další projekty financované z evropských fondů se podařilo na Špilberku zrealizovat, co se díky nim změnilo?
Byly to prostory jižního křídla v roce 2013 a oprava letní scény. V jižním křídle se nachází hradní restaurace, výstavní expozice, kavárna a sociální zařízení. Všechny tyto části jsou každodenně využívány a díky rekonstrukci, která proběhla, jsou důstojné, komfortní, a největší radost máme, když jsou plné spokojených návštěvníků.
Špilberk je po nákladných opravách velkým turistickým lákadlem. Jakou jste měli návštěvnost před začátkem koronavirového období a jak se situace s koronavirovými omezeními promítala uplynulou turistickou sezonu do návštěvnosti?
Hrad Špilberk jakožto jedna z hlavních brněnských dominant je oblíbeným turistickým místem. Samozřejmě pandemie koronaviru se bohužel podepsala i na návštěvnosti hradu. Ta klesla o téměř polovinu, a v rámci celého Muzea města Brna to byl propad téměř o polovinu návštěvníků oproti předchozímu roku.
Co se bude dít na Špilberku v zimě a co plánujete pro turistickou sezonu v příštím roce?
Na zimu připravujeme bohatý program. Především to bude naše již tradiční vánoční akce pro celou rodinu „Andělské Vánoce“. Ty pořádáme každý rok a letos se uskuteční v sobotu 11. prosince. Velkou letošní novinkou bude „Advent na Špilberku“. Půjde o skupinu akcí, koncertů, adventních dílniček a mnoha dalších aktivit. Jistě to přiláká na hrad Špilberk návštěvníky po celý prosinec.
Na začátek příští turistické sezony bych určitě doporučil nový prohlídkový okruh. V následujícím roce je v plánu celá řada akcí, tudíž věříme, že epidemiologická situace umožní je všechny pořádat. Důležitá informace je především ta, že spousta z nich je i mimo hlavní sezonu, protože „ŠPILBERK ŽIJE 12 MĚSÍCŮ V ROCE“. Srdečně si dovoluji pozvat všechny Brňany i návštěvníky Brna na hrad Špilberk a těším se, že se potkáme na některé z připravovaných akcí.
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
