Když mráz nezničí květy trnek a nespálí je sucho ani kroupy, mohou někteří sadaři již na přelomu července a srpna začít sbírat svůj modrý poklad. Nejčastěji tak, že se pod švestku položí plachty, a stromem se zatřese. Pak už celá rodina po čtyřech sbírá plody, jak se říká na Moravě trnky. 

Kácení stromů napadených kůrovcem.
Vysočina se mění v měsíční krajinu. Kvůli kůrovci mizí i turistické značky

Ty putují do připravených pytlů. Do nich se ale nesmějí dostat nahnilé kusy, ani stopky, listy a další nečistoty. Když jsou pytle s trnkami doma, nasypou se do připravených beček sudů. Tam se nechají kvasit. Do kvasu se nesmí dostat žádná nečistota a má mít zamezený přísun vzduchu. Kvas je připravený k pálení, když klesne jeho obsah cukru.

Ukradené trnky

„Víte, já lidem přeji vždycky samé štěstí. Ale v tomto případě jsem se domluvil s pánembohem, aby těm lumpům, co mě okradli o trnky, jejich kvas pěkně zhořkl,“ říká dvaačtyřicetiletý Martin Drábek z Bohuslavic, kterému loni zloději „sklidili“ jeho úrodu. Přišel o víc než tunu švestek.

„Tolik let jsem čekal na úrodu. Až stromky zesílí, až budou mít plody. Devatenáct let. Letos konečně byly stromy obsypané a tohle mi zbylo,“ ukázal sadař na zničené stromy. Ke krádežím trnek bohužel čas od času dochází stejně tak jako například ke krádežím česneku a dalších plodin z polí.

Nejmenší na světě

Nejmenší pálenice na světě je vystavena ve Vlčnově na Slovácku, v muzeu pálenic, které spadá pod křídla Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Je oficiálně zapsána v české knize rekordů. Obsah kotle je 100 ml, pod ním se topí tekutým lihem. Pálenice je plně funkční a může vypálit desetinu obsahu tekutého kvasu. V muzeu mají vystaveny i pálenice, které sloužily k černé výrobě. Při otevírání muzea někteří z majitelů pálenic svá díla do expozice věnovali.

Brno 6.3.2019 - ulice Francouzská v Brně
Brněnský Bronx v roce 2019: Strach vystřídala naděje

„Byli stateční,“ pochválil je s úsměvem průvodce muzeem Josef Šobáň z Vlčnova. Téměř třetina z třiceti vystavených podomácku vyrobených nelegálních kolon byla muzeu věnována také policií, která je nelegálním paličům zabavila. Dříve mohli lidé, kteří nelegálně pálili kořalku, dostat trest vězení, dnes jde o přestupek, který je trestán pokutou.

Pro budoucí generace

Další zajímavostí je, že od roku 2012 jsou ve vlčnovském muzeu ukládány každé dva roky vzorky nejlepších slivovic, které zvítězily v superkoštu. Speciální pozornost místních, pro které je slivovice prestižní záležitost, si zasloužila stoletá slivovice, která je ukrytá v láhvích ve tvaru slzy. Tato vzácnost zde byla uložena před pěti lety. „Jednou za padesát let se otevře jedna slza, ta první v roce 2064. Je to naše chuťové poselství pro budoucí generace,“ připomněl průvodce Šobáň.

Kotlík, hrnec, lavor

Tak vznikala takzvaná lavórovica, slivovice nevalné chuti. „V kotlíku se zapálilo dřevo, v hrnci byl kvas a také trojnožka , na které stála miska. Vše uzavíral lavor se studenou vodou, o který se srážely páry z hrnce, které skapaly do misky,“ dodal průvodce Josef Šobáň.

* Slivovice je lék to ví a tvrdí snad každý Moravan i Čech. Příznivý vliv malého množství alkoholu navíc uznávají i sami lékaři. Dochází totiž k roztažení cév, zlepšuje se spalování tuků a zpomaluje se proces sklerotizace cév a také postup ischemické choroby srdeční. Jako lék je využíván výhradně pravý destilát a to nejlépe několik let uskladněný.

* Taková slivovice, když ukápne na talířek a je zapálená, hoří. Jestliže zapálená slivovice nehoří, tak se jedná o pančovanou směs.

* Pravá slivovice je výborným přírodním prostředkem, který je vyráběný z ušlechtilého destilátu.

* Slivovicový obklad pomáhá léčit mnohé neduhy jako bolest kolenních kloubů, loktů a ramen. Lze použít buďto čistý slivovicový obklad nebo obklad s přidáním kostivalu. Obklady se přikládají na noc.

* Slivovice neléčí jen uvnitř těla pomoci by měla také svou vůní jako aromaterapie. Pokud nás trápí unavené oči, můžeme vyzkoušet následující aromaterapeutickou praktiku.

* Na obě dlaně nakapeme pár kapek slivovice a dlaně třeme o sebe, aby se slivovice odpařila. Poté přiložíme dlaně na oči a představujeme si černočernou tmu. Tato jednoduchá praktika pomáhá oživit unavené oči a při opakovaném provádění můžeme snížit nitrolebeční tlak a působíme léčebně hlavně při zeleném zákalu.

Švestky ve velkém

Celkem 80 hektarů švestek vlastní společnost Rudolf Jelínek v sadech ve Vizovicích, Lípě, Ludkovicích a v Kostelanech na Zlínsku. „Je to 32 tisíc stromů,“ zmínil za společnost ředitel pro zemědělskou výrobu Jiří Koňařík. Společnost podle něj vlastní ještě 15 hektarů sadů třešní a 80 hektarů sadů meruněk na jižní Moravě.

V Drastech vzniká nový klášter bosých karmelitek. Bude otevřený pro ty, kteří chtějí nabrat síly a strávit čas v tichu
Největší stěhování za 200 let. Karmelitky opouštějí svůj domov na Hradčanech

Jen ve Vizovicích jim roste 26 odrůd švestek. Úroda se sklízí od června, kdy dozrává rané ovoce, a na přelomu července a srpna se začínají sbírat trnky jak se v regionu švestkám říká. Ve Vizovicích pomáhá 50 brigádníků a setřasač.

„Ovoce pak putuje přes dopravník, jehož součástí je také čisticí zařízení, do přepravek. Dále se tak dostává pouze čisté a zdravé ovoce. Pro zpracování je vhodné pouze ovoce s dostatečnou cukernatostí, u švestek je to minimálně. 18 procent,“ uvedla projektová manažerka Hana Holubová.

Rarita

Černá pálenice zabudovaná přímo do kuchyňské linky v bytovém domě v Uherském Hradišti i takové nelegální kolony se dostaly do muzea pálenic na Slovácku. Byla plně funkční, proto celníci provedli pro jistotu malou úpravu, aby už nemohla sloužit původnímu účelu. Co na netradiční vybavení kuchyně říkala manželka paliče, však nikdo neví. „Asi se museli domluvit, jestli se první bude vařit večeře, nebo kvas,“ usmál se Josef Šobáň z muzea.


Naopak moderní pálenice vznikla v podniku Kovoděl v Uherském Brodě. Jedná se o dvouplášťový kotel, je na elektrické vytápění, což znamená, že pod kotel jde stejnoměrné teplo ne jako při složitějším topení dřevem. „Přikládat dřevem při pálení je ale kumšt,“ dodal průvodce.

Kraslicovník na hranickém Masarykově náměstí
Velikonoce (ne)tradičně. Každá česká obec je prožívá jinak. Jak?