Před zahájením čtvrtečního zasedání Visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, premiér Petr Fiala uvedl, že toto uskupení neprožívá „dobré období“. Po jednání Deníku řekl: „Posunuli jsme se trochu dál. Slovensko jako předsednická země V4 tento formát nesvolávalo, objevovaly se různé rozdílné postoje Maďarska a dalších států této skupiny. Pokládám za dobré, že nás pan premiér Heger pozval do Košic a měli jsme možnost diskutovat.“
Dodal, že mluvili velmi otevřeně a výstupy jsou jasné. „Některé rozdílné přístupy trvají, ale na řadě věcí chceme spolupracovat, ať už je to energetická krize, nebo nelegální migrace. Veřejně jsme deklarovali, že v principiálních otázkách máme shodu, ať už jde o rozšiřování NATO nebo postoj k ruské agresi na Ukrajině, kde dřív panovaly směrem k Maďarsku jisté pochybnosti,“ konstatoval Fiala v jedenácté online debatě Deníku.
Společné nákupy plynu mají podporu
Moderátorku zajímalo, jak se země V4 stavějí k otázce zastropování cen zemního plynu a jeho společným nákupům, neboť právě o tom nyní jednají ministři energetiky v Bruselu.
„Shodli jsme se, že je potřeba dospět k myšlence společných nákupů zemního plynu a prosadit limity na ceny plynu v případě, že by opět došlo k jejich skokovému růstu. Česká republika by chtěla jít ještě dál, představovali bychom si zastropování cen plynu pro výrobu elektrické energie. Ta jednání budou ještě složitá. Považuji za úspěch českého předsednictví, že jsme toto téma vůbec dostali do závěrů Evropské rady a Komise má za úkol na tom pracovat. V rámci V4 jsme došli k závěru, že by se v případě velkých firem a průmyslu nemělo upřednostňovat řešení na úrovni jednotlivých států, protože pro naše země by to bylo nevýhodné,“ sdělil Fiala.
Ne jednostranné pomoci německému průmyslu
Půjdou tedy její členové proti německému záměru rozpustit 200 miliard eur v pomoci pro jeho obyvatelstvo i průmysl?
„Každá země může v rámci přijatých unijních pravidel podporovat svoje obyvatele a firmy. Udělala to i Česká republika, ceny jsme zastropovali na základě nástroje, který se vytvořil na evropské úrovni. Toho jsme plně využili. Na možném německém postupu není problematická podpora domácností, drobných podnikatelů a veřejného sektoru, ale průmyslu a velkých podniků nad rámec dohody. Kdyby to Německo udělalo jednostranně, ostatní země by to v nějaké podobě udělaly také, ale nebyly by schopny rovnocenným způsobem čelit finanční a ekonomické síle Německa. Proto je společným zájmem zemí V4, ale i většiny ostatních, aby k takovémuto kroku nedošlo a domluvili jsme se na společném evropském řešení,“ zdůraznil předseda vlády.
Desátá debata Deníku s premiérem Petrem Fialou:
Zimní uprchlická vlna
Moderátorku zajímalo, zda se na schůzce probírala možná zimní uprchlická vlna po masivním ruském bombardování ukrajinské infrastruktury. V páté premiérské debatě Deníku totiž Petr Fiala uvedl, že to není nejpravděpodobnější scénář:
„To neznamená, že je vyloučený. Musíme být připraveni i na tuto variantu. Polsko přijalo obrovské množství uprchlíků a Česká republika nejvíc v přepočtu na obyvatelstvo. Shodli jsme se proto, že bychom potřebovali větší podporu ze strany EU. Neměla by se omezovat na flexibilnější využití dosavadních finančních nástrojů, ale měly by být vyčleněny zvláštní prostředky. Kapacity v ČR i Polsku jsou nepochybně vyčerpány. Maďarsko zase argumentuje tím, že je vystaveno dvěma typům migrace. Jednak té z Ukrajiny, při níž se ale vlna přes jejich území jen přelévá dál, jednak nelegální migraci z jihu, která se týká především Syřanů. Tady jsme vyjádřili silnou solidaritu a jsme připraveni k těsné spolupráci včetně konkrétní pomoci policejními silami na maďarsko-srbské hranici i k jejímu navýšení.“
Devátá debata Deníku s Patrem Fialou:
Důležitá není základna, ale modernizace armády
Fialova vláda zvyšuje armádní rozpočet, ale musí také přesvědčit obyvatelstvo o tom, že jde o investice do jejich bezpečí. Nedávný výrok ministryně obrany Jany Černochové (ODS) před její cestou do USA, že jako občanka by byla pro vybudování americké vojenské základny v Česku, vzbudil vlnu kritiky.
V anketě Deníku jsme se ptali na totéž čtenářů. Zapojilo se přes pět a půl tisíce respondentů a 77 procent z nich si základnu nepřeje. „Nejpodstatnější je, že podobná jednání neprobíhají, nikdo nám žádnou základnu nenabízí, takže nejde o něco, nad čím bychom měli přemýšlet,“ reagoval na výsledek premiér.
Debata s premiérem Petrem Fialou.Podle něj je nutné dělat vše pro posílení české obranyschopnosti. „V tom musíme trochu změnit myšlení. Tady se dlouho mělo za to, že konvenční válka je minulostí. Ukazuje se, že není. Současně jsou tu nové typy hrozeb a vedení boje. Musíme být připraveni na všechny tyto varianty a přizpůsobit tomu modernizaci armády. Proto chceme nejmodernější stíhačky, které jsou k dispozici a které budou plnit svoji úlohu i za dvacet let. Proto musíme víc investovat do obrany, což znamená zároveň pomáhat českému obrannému průmyslu, který je mimochodem i v mezinárodním srovnání na výborné úrovni a přispívá k naší prosperitě. Peníze, jež jdou na obranu, musíme využít také na výzkum a inovace. Když to všechno uděláme dobře, prospěje to jak bezpečnosti ČR, tak naší ekonomice,“ řekl Petr Fiala.
A na závěr debaty zdůraznil: „Lidé si podle průzkumů veřejného mínění uvědomují, jak je pro ČR důležité členství v NATO a EU. To, že jsme součástí silné obranné struktury, nám může dodat klid a jistotu, že nejsme bezprostředně ohroženi. Abychom nebyli ani v budoucnosti, musíme pro to něco dělat a podílet se na kolektivní obraně.“
36
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
