Nelegální lov, především velkých šelem, se podle ochranářů nedaří úspěšně řešit kvůli malé kapacitě policejních oddělení a nedostatku zkušeností policie s vyšetřováním takzvaných wildlife crime. Dokládat to má třeba dosud nezveřejněný případ z roku 2020, kdy Rysí hlídky Hnutí DUHA našly v Pošumaví pravděpodobně místo zabití rysa ostrovida.

„Naši hlídkaři stopovali rysa až k místu pod mysliveckým posedem, kde stopy náhle skončily. Ve sněhu pak našli jen jednoznačně zřetelnou siluetu mrtvého zvířete odpovídající rysovi, se zbytky krve a srsti,“ líčí Michal Feller, vedoucí programu Šelmy v Hnutí Duha.

Rys nalezený v mrazáku u myslivce z Klatovska.
Ochránci zvířat zůstali v šoku. Za rysa v mrazáku dostal šéf myslivců jen pokutu

„Od místa nálezu se táhly otisky pneumatik auta, ve sněhu byly rozeznatelné i lidské stopy. Tělo mrtvého zvířete dobrovolníci na místě nenašli. Přesto byla situace pro zkušeného mapovatele vcelku jednoznačná a vše nasvědčovalo tomu, že byl rys na místě zabit,“ doplňuje.

Přivolaná obvodní policie ale podle Fellera neuměla technicky zajistit důkazy, ani místo činu správně ohledat a zdokumentovat. Případ jako pytláctví nakonec nevyhodnotila. V následujících týdnech si případ převzala hospodářská kriminálka, které dobrovolníci předali kompletní genetickou analýzu odebrané krve a chlupů. Výsledky následně potvrdily, že se skutečně jednalo o rysa, konkrétně samce ze zdejší česko-německo-rakouské populace. Zajistit další důkazy na místě už ale možné nebylo a případ šel podle hnutí k ledu s odůvodněním, že se o trestný čin nejednalo.

Vydrám se v Česku daří. V rybářských revírech ale způsobují obří škody
Vydrám se v Česku daří. V rybářských revírech ale způsobují obří škody

Podle policie skutečně patří objasňování případů pytláctví k těm složitějším i méně úspěšným, než u jiných druhů trestné činnosti. „Je to způsobeno mnoha faktory. Zejména odlehlostí místa činu, minimem svědků, ale často i omezenými možnostmi včasného zjištění případu a zajištění upotřebitelných stop. Za zcela ideální nelze ani považovat přístup a pomoc místních občanů,“ uvedl vrchní komisař Jakub Vinčálek z policejního prezidia. Pomocníky pro vyšetřování jsou především strážci národních parků či myslivecká stráž a podobné subjekty.

Slovenský úspěch

Speciální útvar na řešení envirokriminality funguje na Slovensku. Na policejním prezidiu má hlavní tým devatenáct pracovníků, enviromentální útvary fungují i v regionech. Kromě pytláctví řeší i krádeže dřeva nebo porušování ochrany rostlin a živočichů. Slovensko chce v následujících měsících boj v této oblasti ještě posílit a vyškolit další dvě stovky policistů. V rámci reformy má zřídit i integrovaný strážný sbor pro oblast životního prostředí.

Statistiky slovenské policie dokládají, že objasněnost případů pytláctví, jak šelem tak dalších druhů živočichů, se pohybuje poslední tři roky kolem 55 procent. V Česku to má být dle údajů DUHA jen 16 procent, oficiální čísla ale tuzemská policie komentovat nechtěla.

Zřízení speciální jednotky, která by řešila pouze případy wildlife crime, včetně nelegálního lovu šelem, v plánu pro ČR zatím není. Platná Strategie rozvoje Policie ČR do roku 2026 s takovým útvarem nepočítá. „Tímto směrem se v současné době Policie České republiky neubírá, neboť chce boj s kriminalitou životního prostředí řešit komplexně a nevěnovat se pouze jedné oblasti,“ uvedl Vinčálek.

Správa NP Šumava odmítá, že by střílení březích laní bylo její politikou.
Na Šumavě to vře. Střílejí i březí laně, obviňuje park bývalý ředitel Mánek

Zda by nebylo vhodné speciální jednotku přece jen zřídit, se Deník zeptal i ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Do uzávěrky tohoto vydání se ale šéf resortu nevyjádřil.

Kriminalisté se podle Policejního prezídia v rámci boje s envirokriminalitou alespoň pravidelně proškolují a spolupracují s různými organizacemi. „Jedná se například o programy Justiční Akademie, České inspekce životního prostředí, Ministerstva životního prostředí a podobně,“ dodává Vinčálek.