Skeptická byla po mé prosbě k setkání i paní ředitelka. Její děti jsou prý skvělé, otevřené a citlivé, ale že by reagovaly právě na toto téma, si úplně nedokázala představit.

Jakmile jsem ale v ředitelně viděla dvě krabice plné dárků pro zdravotníky, což je akce žákovských parlamentářů, bylo mi hned jasné, že jsem tady správně. Mezi čtrnáctiletými a patnáctiletými dětmi, které se narodily v demokratické zemi, jež vyrostla na idejích Václava Havla.

Když se řekne Václav Havel

KP: Co se vám vybaví při vyslovení jména Václav Havel?
Eliška: Nebát se projevit svůj názor a jít proti režimu.
Thomas: Demokracie. Všechny věci, které udělal pro náš národ, byly neuvěřitelné. Třeba Charta 77. Měl dobré názory. Nebál se mluvit. A nejen do roku 1989, ale i pak jako prezident.

Slovenská premiérka Iveta Radičová s exprezidentem České republiky Václavem Havlem setkala v sobotu 10. prosince 2011 v centru součastného umění Dox v Praze 7, kde Havel dostal cenu Jána Langoše.
Havel a Slovensko? Sametová revoluce či krach zbrojovek, vybaví si sousedé

Rozdělení Československa

KP: Říká vám něco referendum?
Ne.

KP: Je to všeobecné lidové hlasování o důležitých otázkách budoucího vývoje. Václav Havel si přál, aby o existenci jednotného státu či odchodu z něj lidé rozhodli v referendu, ale neprosadil to.
Eliška: Československo se rozdělilo, tak asi to tak lidé chtěli.

KP: Politici, nebo občané?
Eliška: Všichni, ale spíš se chtěli odtrhnout Slováci.

KP: Je vám líto, že už nemáme společný stát?
Marek: Ano, byli bychom silnější, kdybychom zůstali spolu. Po rozdělení jsme dva slabší státy.
Tomáš: Máme jako národy opravdu dobré vztahy, jsme jako bratři a je mi líto, že nejsme v jednom státě.
Pavla: Mám rodinu na Slovensku, jezdím za kamarády, za babičkou do Sniny.

KP: Jako domů, třeba z Prahy do Brna, nebo spíš do ciziny, z Prahy do Berlína?
Pavla: Jako z Prahy do Brna.

Aktuální politická situace

KP: V říjnových volbách vyhrála opozice a prezident Miloš Zeman měl výhrady k některým navrženým kandidátům na ministry. Měl je sdělovat nahlas?
Vítek: Politici by měli říkat nahlas své názory, ale formulovat je tak, aby to bylo slušné a jednat co nejkorektněji. Vždy by mělo být jasné, že mluví prezident, ne nějaký návštěvník v hospodě. Václav Havel právě tohle uměl. Říkal pravdu, ale nikoho neurážel. Byl to podle mě poslední slušný prezident. Václav Klaus a Miloš Zeman mi přijdou dost arogantní, vystupují nadřazeně, jako by byli králové s modrou krví, odlišnou od obyčejných lidí.

KP: Jak vnímáte devítileté prezidentské období Miloše Zemana, jehož portrét, ve vaší třídě nevisí?
Vítek: Myslím, že spousta lidí v zahraničí i u nás si z toho dělá srandu. Máme prezidenta, u kterého nevím, jestli se za něj máme stydět, nebo nám ho má být líto. Reprezentace naší země je na nízké úrovni.

KP: Chtěli byste prezidenta, díky němuž byste byli hrdí, že jste Češi?
Tomáš: Prezident toho moc nerozhoduje, to spíš vláda a parlament. Ale nejsem šťastný z toho, jak dnes Zeman reprezentuje naši republiku.
Thomas: Prezident by měl být člověk, který jde s dobou, měl by vědět, co se děje, ne člověk minulosti. A blíž mladé generaci, ne někdo, kdo je o 60 let starší než my.

Václav Havel
Václav Havel od A až po Ž

Nedělat ostudu

KP: Vybavíte si nějakou událost, kterou si spojujete s Václavem Havlem a se zahraničními státníky? Co třeba Bill Clinton a hospoda U Zlatého tygra? Víte, který spisovatel tam chodil?
Tomáš: Jan Neruda?

KP: Byl to Bohumil Hrabal a americký prezident si tam s Václavem Havlem zahrál na saxofon. A víte, v jaké řeči pronesl Havel svůj projev v americkém Kongresu při své první cestě do USA?
Tomáš: Asi v angličtině, když byl v Americe.

KP: Právě že ne, jeho poradci mu doporučili, aby promluvil česky. Řeč tlumočil do angličtiny jeho přítel a tiskový mluvčí Michael Žantovský. Tehdy jsme byli pyšní, jeho projev kongresmani třiadvacetkrát přerušili potleskem. Stane se to i někdy příště, co myslíte?
Vítek: Rozhodně by měl prezident v zahraničí reprezentovat české lidi, představit tam, co si myslí o věci, kvůli které tam jede. A nedělat ostudu, nebýt k smíchu.

Havel a eu

KP: Chtěl podle vás Havel, aby Česko bylo členem EU?
Jaroslav: Asi chtěl. Přineslo to našemu státu dost pozitiv.
Petra: Určitě nám členství pomáhá být silnější. Kdyby byl nějaký válečný konflikt, Evropská unie drží spolu a ostatní by nám přišli na pomoc.
Tomáš: Zjednodušilo se cestování a jsou tam taky dotace, finanční pomoc. Udržuje se lépe i demokracie.
Vítek: Původní myšlenka Evropské unie je naprosto skvělá. Je to vzájemná ochrana a pomoc. Neměla by se tam ale probírat různá hloupá témata, která zdržují od důležitých věcí. Možná proto Velká Británie z EU odešla.

KP: Co by asi tak Václav Havel řekl na nápad některých představitelů Evropské komise, že by se mělo šeřit s pojmem Vánoce, aby to neuráželo spoluobčany islámského vyznání?
Tomáš: Nechápu, proč bychom se my měli omezovat. Když tu přistěhovalci chtějí žít s námi, měli by se spíš oni přizpůsobit. Když my přijedeme k nim, také se musíme chovat podle jejich pravidel. Ale tím neříkám, že by jejich náboženství mělo být potlačováno. Vánoce jsou naše tradice a není důvod to měnit nebo omezovat. Myslím, že nějak tak by to řekl i Václav Havel.
Vítek: Myslím, že je úplná pitomost se o tom hádat. Vánoce jsou jeden den a je na každém, jak je oslaví.

Seniorky z děčínského klubu seniorů vzpomínají na Václava Havla.
Deset let bez Havla: Nasměroval nás na západ, vzpomínají senioři

Může za to vláda

KP: V roce 1997 byla politická situace napjatá, objevili se falešní sponzoři ODS. Václav Havel pronesl 9. prosince v Rudolfinu projev, kde mj. zaznělo: „Mnoho lidí se diví, proč po osmi letech budování tržní ekonomiky je na tom naše hospodářství nevalně, takže vláda musí narychlo balit různé úsporné balíčky, proč se dusíme ve smogu, když se údajně tolik dává na ekologické účely, proč musí růst ceny všeho včetně nájmů a energie, aniž přiměřeně k tomu rostou důchody či jiné sociální platby.“ Nepřipomíná vám to něco?
Jaroslav: Dnešek. Podle mě je to tím, jak politici náš stát vedou.
Tomáš: Špatně rozdělují peníze, je to chaotické. Asi je těžké vládnout. Teď je pandemie, která tehdy nebyla. Inflace se bude vracet, to je součást ekonomiky.
Eliška: Tím, jak volíme, rozhodujeme o sobě. Měli bychom hodně přemýšlet, koho chceme ve vládě. Jestli ty strany plní své sliby. Některé jsou tam už strašně dlouho, pořád mluví o změně, ale ta pořád nepřichází.
Vítek: Vláda by měla víc hlídat nakládání s penězi. Asi jich není úplně málo, ale když s nimi neumí hospodařit, vyhodí se na úplně zbytečné věci.

KP: Napadá vás nějaký zbytečný výdaj, kdy podle vás peníze daňových poplatníků, vašich rodičů, vylétly oknem?
Jaroslav: Třeba dotace na Čapí hnízdo.
Tomáš: Peníze by se měly rozdělit i pro menší podniky. Když někdo shrábne milionovou dotaci na výrobu toustového chleba, je asi někde chyba.
Eliška: Podle mě šlo o předvolební kampaň, když důchodci, kteří mají jistý a pravidelný příjem, dostali od vlády pět tisíc. Podnikatelé na tom byli za covidu hůř, někteří zkrachovali.
Vítek: Důchodci si asi řekli, že ostatní by jim nedali nic, zatímco vláda jim poslala pět tisíc, a proto volili tyto strany.

Česko v čele Evropy

KP: Možná tušíte, že příští rok nás čeká významná událost. Víte, co se bude dít?
Thomas: Přijímačky. Ale to jste asi nemyslela.

KP: Pro vás to je zásadní věc. Nový ministr školství Petr Gazdík chce ovlivnit podobu maturity i přijímacích zkoušek na střední školy. Měly by se změnit?
Thomas: Přijímačky jsou dnes hodně postavené na tom, kolik jste toho do sebe schopni nacpat za jeden rok, ne na celkových vědomostech. A je to také o tom, kolik do toho dáte peněz, třeba na doučovací kurzy.

KP: Tou důležitou událostí pro celé Česko jsem myslela předsednictví EU, které nás čeká ve druhé polovině příštího roku. Budeme nastolovat agendu, pořádat summity. Mimochodem jeden by se mohl konat i v Brně, s nímž je spojeno jméno vědce, který se narodil před dvěma sty lety a jehož význam lze srovnat třeba s Newtonem nebo Einsteinem. Víte, o koho jde?
Mendel (zní sborově z několika úst).

Zdroj: DeníkKP: Je to tak, jde o zakladatele genetiky Gregora Mendela. Zkuste se zamyslet, jaká témata by český premiér Petr Fiala, který je mimochodem také Brňan, měl nastolit? Co byste mu poradili?
Eliška: Hlavně životní prostředí. Objevilo se tady tornádo, které tu nikdy nebylo, a to je důsledek klimatické změny. Když si to tady zasviníme, nebudeme tu moct žít.

KP: Slyšel někdo o Green Dealu, o plánu na bezuhlíkovou Evropu?
Vítek: S těmi elektromobily by se to nemělo přehnat. Je nutné myslet na to, že elektřina se musí nějak vyrobit. A když to bude v uhelných elektrárnách, nemá to smysl.

KP: Východisko je tedy jádro jako čistý zdroj?
Vítek: To nemyslím. Spíš by se lidé měli uskromnit, aby jedna rodina neměla pět aut. Četl jsem si o tom a zrovna auta asi nejsou největší problém. Horší je letecká doprava, která nejvíc znečišťuje ovzduší.

KP: Je mezi vámi někdo, kdo nikdy necestoval do zahraničí letecky?
Hlásí se paní učitelka a čtyři děti.

KP: A uskromnili byste se i do budoucna, trávili byste dovolenou třeba jen v Česku a jezdili po něm vlakem?
Vítek: Tak to děláme každý rok a je to fajn. K čemu mít auto, vždyť tak vám toho spousta uteče. Leteckou dopravu bych samozřejmě nezakazoval, ale měla by to být vzácnost, ne každodenní přeprava.
Thomas: Přesto si myslím, že když hlavounům řeknete, aby raději jeli vlakem, než letěli letadlem, stejně to neudělají.

KP: Hodně to bude záležet na vás, budoucích voličích, abyste si vybírali politiky, kteří o změně nebudou jen mluvit, ale také ji dělat.
Vítek: Aby bylo z koho vybírat.

Václav Havel.
Chtělo by to teď víc Václava Havla, říká jeho přítel a disident "Guma"

Havlův odkaz

KP: Jedno z klíčových poselství, které nám Václav Havel zanechal, je…
Tomáš: Že láska a pravda zvítězí nad lží a nenávistí.

KP: Přesně. A mě by zajímalo, co si o tom myslíte?
Vítek: Je to hezké heslo, ale je strašně těžko udržitelné. Dnešní společnost tomu moc nepomáhá.
Eliška: Pravda byla pro všechny velmi důležitá. Po období komunismu byli lidé jako znovuzrození, když mohli nahlas říct svoji pravdu.
Thomas: Já bych se tím chtěl řídit, ale je na ostatních, jestli to také budou naplňovat.
Tomáš: Záleží na tom, jak kdo to vnímá a v jaké situaci.
Eliška: Když budete ve škole podvádět, stejně na tom nevyděláte. Můžete si udělat taháky a opsat testy, takže třeba dostanete jedničku, ale u přijímaček pohoříte.

Volba 2023

KP: V lednu 2023 si vybereme nového prezidenta. Jaký by měl být?
Vítek: Slušný, nenamyšlený, nearogantní. Měl by znát běžný život. Měl by tu být pro normální lidi, ne pro ty s velkými platy, kterým se nic stát nemůže.
Thomas: Nikdy nebude spokojený každý. Ale měli bychom ten výsledek přijmout a pak už to neřešit. Zvoleného prezidenta je třeba respektovat. Aby se společnost tak nerozdělovala.
Eliška: Měl by mít reálné cíle, které jdou splnit. Měl by se zajímat o problémy nás mladých a naslouchat jim.

KP: Jste rádi, že si volíme prezidenta všichni?
Honza: Je to správné. Když volil prezidenta parlament, vybrali si toho, kdo vyhovoval jim, ne lidem. Šlo jim o jejich moc.
Vítek: Přímá volba je obecně správná, ale paradoxem je, že vidíme, koho volí většina. Co považuje za svůj vzor. To je smutné.
Jaroslav: Za mne je správné a spravedlivé, že si prezidenta vybíráme všichni.

KP: Je reálné, že na Pražském hradě usedne osobnost srovnatelná s Václavem Havlem?
Vítek: Pokud se nebude bát dnešní politiky, která je poněkud nehezká, bylo by to super. Musel by to myslet upřímně, ne jen tak vypadat, ale opravdu takový být.

„Máme jako národy opravdu dobré vztahy, jsme jako bratři a je mi líto, že nejsme v jednom státě.“
Tomáš, 9.c  

„Máme prezidenta, u kterého nevím, jestli se za něj máme stydět, nebo nám ho má být líto. Reprezentace naší země je na nízké úrovni.“
Vítek, 9.c

„Neříkám, že by jejich náboženství mělo být potlačováno. Vánoce jsou naše tradice a není důvod to měnit nebo omezovat. Myslím, že nějak tak by to řekl i Václav Havel.“
Tomáš, 9.c

„Objevilo se tady tornádo, které tu nikdy nebylo, a to je důsledek klimatické změny. Když si to tady zasviníme, nebudeme tu moct žít.“
Eliška, 9.c

„Přímá volba je obecně správná, ale paradoxem je, že vidíme, koho volí většina. Co považuje za svůj vzor. To je smutné.“
Vítek, 9.c