Kliknutím zvětšíteVláda schválila zvýšení schodku již potřetí od propuknutí pandemie. Před šířením koronaviru byl schodek rozpočtu pro letošní rok naplánován na 40 miliard korun. „Jsem pevně přesvědčena, že se jedná o novelu poslední,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun. Letos ke konci května rozpočet vykázal schodek 157,4 miliardy korun.
„V tuto chvíli není prostor a čas hledat s kolegy úspory. Pokud bych chtěla snížit provozní výdaje o pět procent, získám zhruba miliardu, která mi nepomůže v těch desítkách miliard, které musíme do ekonomiky napumpovat,“ vysvětlila navýšení schodku Schillerová.
O nové podobě státního rozpočtu by podle České televize mohl již v úterý jednat rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny. Ta by podle ČT mohla o návrhu jednat ještě tento týden.
Schillerová již dříve odmítla navýšit příjmy rozpočtu zvyšováním daní. Ministerstvo plánuje většinu schodku uhradit vydáváním státních dluhopisů, o které mají investoři v posledních měsících velký zájem. Úřad si takto už zajistil například pokrytí všech korunových splátek dluhopisů splatných v letošním roce i dříve plánovaný schodek 300 miliard korun.
Ekonomové se přitom neshodnou, zda půlbilionový schodek rozpočtu je nebo není problémem pro ekonomiku. Podle některých ekonomů by takto vysoký schodek nemusel být problém, pokud půjde o jednorázovou záležitost a peníze budou využity především na pomoc ekonomice. Podle dalších je však takto vysoký schodek selháním Schillerové, protože je jediná, která je schopna neomezené zadlužování země zarazit. Rozpory rovněž panují v tom, zda je takto vysokým deficitem ohroženo vnímání Česka zahraničními investory i ratingové hodnocení.
Ministryně financí Alena Schillerová dnes uvedla, že se Česká republika nevyhne rozpočtům s velkými schodky ani v následujících letech. „Připustíme-li velké schodky i v příštích letech, nebude za pár let nikdo, kdo by riskoval půjčit nám peníze. Dlouhodobá udržitelnost našich rozpočtů patří totiž k nejhorším v Evropě. Ergo: Všichni se budou radovat, že dostali přidáno, ale peníze neuvidí,“ komentoval na twitteru slova Schillerové bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Vláda zvýšila rozpočet MZe o miliardu, půjde na vodohospodářství
Vláda dnes odsouhlasila navýšení rozpočtu ministerstva zemědělství na letošek o miliardu, peníze půjdou na opatření pro boj se suchem a povodněmi, uvedli dnes zástupci resortu. Ministerstvo bude chtít ještě další navýšení na programy spojené s vodou o 1,6 miliardy korun, ministr Miroslav Toman (za ČSSD) o tom bude jednat ve středu s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO).
Výdaje ministerstva včetně peněz z Evropské unie byly 56,5 miliardy korun podle rozpočtu odsouhlaseného Sněmovnou ještě loni. Od té doby však několikrát vláda peníze pro ministerstvo zvyšovala, nyní již přesáhl 60 miliard korun. Ministryně financí chce navíc debatovat o schodku státního rozpočtu až 500 miliard korun.
"Ministerstvo zemědělství spravuje dotační programy, jejichž cíle jsou zaměřeny na snižování negativních důsledků klimatických změn a u kterých poptávka výrazně převyšuje finanční možnosti schválených prostředků pro letošní rok," uvedl Toman.
Peníze by tak měly jít na podporu výstavby vodovodů a kanalizací, propojování vodárenských soustav, budování závlah a protipovodňových opatření nebo na podporu nejrůznějších opatření na drobných vodních tocích a rybnících. Podle ministerstva jsou příjemcem peněz většinou města a obce, svazky měst a obcí, vodohospodářské společnosti nebo podniky podřízené ministerstvu.
O navyšování peněz na vodní hospodářství hovořil ministr již dříve. Pokud to jednání se správkyní státní kasy dovolí, 700 milionů korun by mělo jít na propojování vodárenských soustav a 1,2 miliardy korun na asi 300 menších projektů, kam patří vodovody a obecní rybníky, dalších 100 milionů korun pak na urychlení výkupu pozemků pro menší vodní nádrže Senomaty, Šanov a Kryry. Další peníze mají jít na pozemkové úpravy. Do nich stát v posledních letech dával dvě miliardy korun ročně, stejnou částku na ně chce dát i letos.
Ministerstvo zemědělství na boj se suchem loni vydalo 13,7 miliardy korun. Jako sumu sečtenou ze všech dílčích programů to uvedl nedávno právě Toman. Úřad podpořil například obnovu 387 rybníků za 1,25 miliardy korun, vznikl tak zásobní prostor na 2,5 milionu metrů krychlových vody.
Náhrady mezd až do konce srpna
Stát bude firmám vyplácet příspěvky na náhrady mezd lidem v karanténě či v provozech s nařízeným uzavřením do konce srpna. Vláda dnes schválila prodloužení této podpory s označením A z programu Antivirus, která se poskytovala jen do konce května. O rozhodnutí kabinetu na twitteru informovala ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
„Prodloužení Antiviru A jsme právě schválili na vládě. Sice už se vracíme do normálu, některá omezení ale stále trvají, a některé podniky kvůli tomu stagnují. Proto chceme zaměstnavatele dál podržet a prodlužujeme kompenzaci náhrad mezd do konce srpna,“ informovala na svém twitteru Maláčová.
Program Antivirus má bránit propouštění. Vyplácejí se z něj dva druhy příspěvků. Příspěvkem A dorovnává stát 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39 tisíc korun superhrubé mzdy, příspěvkem B pak 60 procent náhrady při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29.000 korun superhrubé mzdy. Přibýt by měla podpora C, která zahrnuje za určitých podmínek odpuštění sociálních odvodů na tři měsíce firmám do 50 zaměstnanců. Návrh projedná Senát. Vláda už dřív prodloužila "béčko" do konce srpna, dnes stejně rozhodla i o "áčku".
"Přes výrazné zlepšení epidemiologické situace v ČR existují nadále lokální centra nákazy covid-19, a to například Praha a Karvinsko. Česká správa sociálního zabezpečení nadále eviduje nové případy nařízení karantény," uvedlo ministerstvo práce v podkladech pro vládu. Zmínilo také zákaz hromadných akcí s víc než 500 účastníky. Konat se tak nemohou například kulturní festivaly či veletrhy.
Podle resortu v posledním květnovém týdnu za den v průměru do karantény nastoupilo 118 lidí, v jednom dni bylo nových případů 278. "Lze očekávat, že i v dalších měsících budou nadále přibývat nové případy nařízených karantén, a to jak vzhledem k potřebě izolace lokálních epicenter, tak rovněž s ohledem na postupné uvolňování ochranných opatření," uvedlo ministerstvo. Dodalo, že prodloužení vyplácení příspěvku A žádali i zástupci zaměstnavatelů a odboráři.
Resort předpokládá, že od června do srpna nebude moci kvůli karanténě či nařízenému uzavření provozu na ochranu před nákazou pracovat nejvýš 13 tisíc lidí. V červnu by to mohlo být 6000 osob, v červenci 4000 a v srpnu pak 3000, odhadují autoři návrhu. Podpora by se mohla týkat i 4500 pořadatelů veletrhů a kulturních akcí.
Podle ministerstva průměrný příspěvek A na pracovníka v karanténě činí 6020 korun. Výdaje do konce srpna odhaduje resort nejvýš na 604,8 milionu korun. Celkem by se mělo za příspěvky A a B do konce prázdnin vyplatit 22,9 miliardy korun. Skutečná částka může být ale podle vývoje hospodářské situace nakonec jiná.
Obce dostanou náhradu za kompenzační balíček
Kabinet Andreje Babiše dnes schválil výši náhrady pro obce, jejichž rozpočet byl v letošním roce poznamenán kompenzačním balíčkem. Ministr vnitra Jan Hamáček na tiskové konferenci uvedl, že každá obec obdrží náhradu ve výši 1200 korun na obyvatele. „Dělá to 12,8 miliardy korun,“ uvedla Schillerová. Podle té bude návrh předložen Poslanecké sněmovně v takzvané „devadesátce“, tedy s cílem přijmout zákon již v prvním čtení.
Vláda se zabývala také financemi na opravu škol a školek. V programu je v současnosti 300 milionů korun, z kterých je možné financovat 34 projektů. Programu přitom vyhovělo 454 projektů. Po zvýšení sumy o 3,1 miliardy by podle ministerstva financí mělo být možné uskutečnit všechny. Peníze chce úřad vyčlenit z vládní rozpočtové rezervy.
Vláda měla v programu i návrh statutu Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy, podle kterého by ji do budoucna vedl ministr pro místní rozvoj. Ministerstvo zahraničí pak chce posílit podporu ekonomické diplomacie, aby usnadnilo export českým firmám po odeznění pandemie koronaviru. Podpora exportu by se měla mezi roky 2021 a 2023 zvýšit z 200 na 300 milionů korun.
Daňové přiznání k dani z příjmu za loňský rok bude možné bez sankce podat až do 18. srpna. Ministerstvo financí tak prodlouží v souvislosti s dopady šíření koronaviru lhůtu, která byla dosud stanovena na 1. července. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Třetí liberační balíček
Původně byl první termín pro podání daňového přiznání 1. dubna. Pro ty, kteří mají daňového poradce nebo povinný audit je pak termín 1. července. Finanční správa již dříve upozornila, že se neposunul termín, ale fakticky se jen odpouští do daných termínů sankce. V případě, že poplatník podá daňové přiznání a zaplatí daň po 18. srpnu, tak mu správa vypočte pokutu už od 1. dubna.
Tzv. liberační balíček III dále prodlužuje prominutí DPH na bezúplatná dodání ochranných prostředků do 31. července 2020. Až do 31. prosince 2020 odsouvá také povinnost podat daňové přiznání a uhradit daň z nabytí nemovitých věcí. Rovněž budou automaticky prominuty úroky na všech daních za období od počátku nouzového stavu do 31. prosince 2020 v případech, kdy finanční správa povolí posečkání v souvislosti s koronavirem.
"Odložení platby daně z nabytí nemovitosti je zcela logický krok, neboť panuje široká politická shoda na jejím zpětném zrušení. Vzhledem k délce standardního legislativního procesu však hrozilo, že někteří kupující budou muset daň uhradit a po nabytí účinnosti zákona jim bude oproti žádosti na finanční úřad vrácena. Této zbytečné administrativě se chceme vyhnout a necháme peníze kupujícím rovnou," uvedla Schillerová. Předchozím balíčkem byla úhrada daně z nabytí nemovitých věcí fakticky odsunuta do 31. srpna.
Daňová opatření obsažená ve vládou přijatém Liberačním balíčku III:
- Faktické odložení přiznání a platby daně z nabytí nemovitých věcí do konce letošního roku (prominutí sankcí spojených s pozdějším podáním a placením).
- Prominutí DPH na bezúplatné dodání základních ochranných prostředků, zejména roušek, respirátorů, dezinfekčních prostředků apod., u nichž vznikla povinnost přiznat daň v období od 18. května do 31. července.
- Faktické posunutí lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů do 18. srpna. Toto datum bylo zvoleno s ohledem na prodloužení lhůty pro projednání řádné účetní závěrky korporací (prominutí sankcí spojených s pozdějším podáním a placením).
- Automatické prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky vzniklých od 12. března do 31. prosince v případech, kdy bylo správcem daně individuálně povoleno posečkání či úhrada ve splátkách z důvodů souvisejících s koronavirem.
- Prominutí správního poplatku za podání žádostí na finanční či celní úřad učiněných do konce roku 2020 (žádost o posečkání nebo splátkování daně, žádost o prominutí úroku z prodlení, žádost o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení apod.)
- Faktické posunutí lhůty pro oznámení osvobozeného příjmu do 18. srpna (prominutí sankcí spojených s pozdějším podáním).
- Prominutí pokuty za opožděné podání vyúčtování zaměstnavatele (daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti), pokud k podání vyúčtování došlo do 31. května.
- Faktické posunutí lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2018 těm subjektům, u nichž došlo v průběhu roku 2019 ke změně způsobu uplatňování výdajů nebo k zahájení účtování, vedení daňové evidence apod. Termín pro podání a úhradu daně se posouvá do 18. 8. 2020 (prominutí sankcí spojených s pozdějším podáním a placením).
Půjčka od Rozvojové baky Rady Evropy
"Rozvojová banka Rady Evropy nabídla České republice možnost čerpání prostředků za velmi velkorysých podmínek. Peníze z úvěru přitom budeme čerpat pouze v případě, že to bude pro Českou republiku výhodnější než například vydání státního dluhopisu," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
MF uvedlo, že předběžné podmínky jsou v současnosti nulové úročení a splatnost až devět let. Tyto podmínky jsou podle úřadu výhodnější, než jakých je v současné chvíli ČR schopna dosáhnout jak na eurovém peněžním i dluhopisovém trhu, tak například prostřednictvím úvěru od Evropské investiční banky.
Z vládní rozpočtové rezervy bylo zatím podle materiálu na nákup ochranných prostředků a dalšího vybavení uvolněno 11,9 miliardy korun. Banka schválila úvěr 300 milionů eur pro Českou republiku v druhé půlce dubna. Půjčka má sloužit k financování zdravotnických výdajů v boji proti pandemii nového koronaviru.
Úvěr by měl být vyplacen minimálně ve dvou tranších. Doba splatnosti jednotlivých tranší je maximálně deset let. Úroková sazba bude stanovena podle výše tranše, doby splatnosti a podmínek platných ke dni uzavření smlouvy.
MF dále upozornilo, že půjčka může být maximálně do 90 procent celkových uznatelných výdajů. To znamená, že nabízený úvěr 300 milionů eur je možné přijmout na výdaje za 333 milionů eur (zhruba devět miliard korun).
Z materiálu vyplývá, že ohledně výdajů a distribuce zdravotnického materiálu bylo dosud do rozpočtu ministerstva vnitra schváleno 6,6 miliardy korun a do rozpočtu ministerstva zdravotnictví 3,8 miliardy korun. Správa státních hmotných rezerv má schváleno 1,2 miliardy korun na doplnění rezerv o osobní ochranné prostředky a zdravotnické prostředky. Dále v souvislosti s centrálním nákupem ochranných prostředků získalo 118,2 milionu korun ministerstva zahraničních věcí a 110,7 milionu ministerstva obrany.
CEB byla založena v roce 1956. Je přičleněna k Radě Evropy, která podporuje a monitoruje spolupráci evropských zemí. Česká republika je členem CEB od roku 1999. Současný úvěr je první úvěrovou dohodou přímo s českou vládou. Na půjčku od banky spolu s ČR dosáhla v první vlně Itálie, Slovensko a španělská banka Instituto de Crédito Oficial.
32
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
