Porodila jsem invalidu, děsila se matka německého císaře. Syn ji nechal izolovat

O britské královně Viktorii, legendární panovnici Spojeného království, se mimo jiné mluví jako o evropské babičce. Stejně jako o století dříve Marie Terezie v Rakousku, britská královna totiž pochopila, že sňatková politika je skvělou cestou, jak upevnit mezinárodní vztahy. A stejně jako slavná habsburská panovnice, i Viktorie měla mnoho příležitostí tuto politiku uplatňovat. S manželem, princem Albertem, totiž na svět přivedli celkem devět potomků. Jejich osudy nejsou sice tak známé jako příběh jejich matky, jsou ale neméně zajímavé. Deník představuje příběhy dětí královny Viktorie v novém seriálu.

Královna Viktorie: Na těhotnou panovnici spáchali atentát, unikla o vlásek

Když královna Viktorie porodila poprvé, na svět místo vytouženého mužského následníka trůnu přišla dívka. Jméno dostala po matce - Viktorie. S tím, že by si někdy nasadila na hlavu britskou královskou korunu, se po narození jejího mladšího bratra už vůbec nepočítalo, nakonec jí ale na hlavě přistála koruna jiná - sňatkem se totiž stala německou císařovnou.

Její osud se ohledně sňatku vymykal standardu tehdejší doby - následníka pruského trůnu a pozdějšího německého císaře si totiž brala z lásky a jejich manželství bylo po celá léta harmonické. Tím ovšem životní štěstí Královské princezny Viktorie skončilo. Politicky se totiž po celý život pohybovala na minovém poli a až do smrti ji trápilo, že její nejstarší syn, příští německý císař, byl po těžkém porodu celoživotně postižený.

Dítě, co se v šesti učí filozofii

Britská Královská princezna a příští německá císařovna Viktorie přišla na svět v roce 1840. Přestože všichni věřili, že ji brzy bude následovat mladší bratr, který by se stal britským králem, rozhodli se její rodiče neponechat stran její výchovy nic náhodě. A nezměnilo to ani to, když do královské rodiny brzy skutečně přibyl syn. Jeho starší sestra se totiž měla stát prostředkem upevnění mezinárodních spojenectví díky tomu, že se v budoucnu přivdá do některého významného evropského královského rodu.

Dětství si tak malá princezna příliš neužila. „Rodiče pečlivě sledovali Viktoriinu výchovu, aby z ní učinili intelektuálně aktivní ženu se zájmem o společenské a vědecko-technické novinky své doby a aby ji politicky připravili na roli manželky následníka trůnu,“ uvádí web Deutsche Biographie.

Marii Antoinettu obklopovaly intriky. Její životní láska je dodnes záhadou

Výchova to byla vskutku tvrdá - už jako osmnáctiměsíční batole se Viktorie musela učit francoužštinu, ve čtyřech letech začala s němčinou, řečtinou a latinu. Jako šestiletá, tedy ve věku, kdy dnešní děti chodí do první třídy, dostávala lekce ze zeměpisu a historie, a její otec ji vzdělával v politice a filozofii. Podle historických záznamů se každý den s výjimkou tří hodin na odpočinek učila od půl deváté ráno do šesté večer.

Byla ale inteligentním a učenlivým dítětem, proto jí ani náročný obsah výuky nedělal problém. Většinu času trávila ve společnosti otce - princ Albert si se svými potomky i hrál, a trávil s nimi čas na anglickém venkově. Možná i proto se pro malou princeznu stal celoživotním idolem, a snadno přijala také jeho liberální politické názory.

Britská Královská princezna Viktorie se svým otcem, princem Albertem. Otec pro ni celý život představoval největší idol.Zdroj: Wikimedia Commons, John Lucas, volné dílo

Sňatek z lásky

Svého příštího manžela, pruského následníka trůnu Fridricha, potkala princezna Viktorie poprvé jako jedenáctiletá dívka. Jemu bylo tehdy devatenáct. Přes velký věkový rozdíl si oba byli velmi sympatičtí a trávili dlouhý čas rozhovory. Pruského prince navíc zaujala britská královská rodina, ve které panovaly mnohem láskyplnější vztahy než na poměrně striktním berlínském dvoře.

Mladý následník byl rovněž založením liberál a tím pádem se mu celé fungování Spojeného království velmi líbilo. A on se zase líbil královně Viktorii, neboť byl synem z rodu, který byl dlouhodobým britským spojencem.

Když si tak devatenáctiletý mladík začal s princeznou Viktorií pilně dopisovat, královna Viktorie v tomto kontaktu svou malou dceru aktivně podporovala. V roce 1855, kdy měla princezna patnáct let, se s pruským následníkem setkala znovu.

Britská Královská princezna Viktorie se sňatkem stala nejdříve pruskou korunní princeznou, později pruskou královnou a německou císařovnou.Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo

Sice tehdy měřila pouhý metr padesát a nebyla vyhlášenou kráskou, díky čemuž se její matka obávala, že z tolik let očekávaného spojení nic nebude, princi Fridrichovi se ale stále líbila a do pár dní požádal o její ruku. „Zasnoubení se tedy uskutečnilo ještě v daném roce, kvůli Viktoriinu mládí a nestabilní politické situaci ovšem bylo oznámeno až o dva roky později, v roce 1857,“ připomíná server Deutsche Biographie.

Viktorie a Fridrich byli spokojeni a zamilováni a britská královna Viktorie s manželem a rádci se těšili, že budou moct prostřednictvím dcery mírně ovlivňovat pruskou politiku. „Královna Viktorie a princ Albert doufali, že sňatek s příštím pruským králem upevní spojení mezi Londýnem a Berlínem a snad by mohl vést i k podpoře vzniku sjednoceného a liberálního Německa,“ uvádí web londýnské National Portrait Gallery. 

Císařovna Sissi: Fackovala služky, měla tetování a manželovi schválila milenku

Ale na pruském dvoře, kde se věřilo spíše ve Fridrichův sňatek s někým z ruské monarchie a kde byly Fridrichovy liberální postoje dlouhodobě trnem v oku, se radost z příští svatby hledala jen velmi těžce. A když konečně došlo ke svatebnímu obřadu, místo aby se hrany obrousily, se ještě vyostřily. „K velké zlosti Prusů se totiž sňatek konal ne v Prusku, ale v kapli paláce svatého Jakuba v Londýně,“ uvádí web Deutsche Biographie.

Sňatek britské Královské princezny Viktorie s o devět let starším následníkem pruského trůnu Fridrichem. Brali se z lásky, jejich manželství bylo harmonické.Zdroj: Wikimedia Commons, John Phillip, volné dílo

Anglo-pruské zahradní války

Nový život britské královské princezny Viktorie - nyní tedy už manželky pruského následníka trůnu - na dvoře v Berlíně byl nelehký. Přestože Viktorie díky lekcím z dětství skvěle ovládala němčinu a navenek se dokázala přizpůsobit životu v Prusku, nikdo ji tam příliš vřele nepřivítal. Zejména proto, že stále zůstávala věrná svým anglickým kořenům. „Viktorie po celý život zůstala hluboce oddaná Anglii. Často ve svém novém domově mluvila anglicky,“ uvádí encyklopedie Britannica. 

Navíc se snažila svému anglickému já přizpůsobit i berlínský dvůr. Když jí nebyly povoleny anglické dvorní dámy, snažila se alespoň o úpravu pruských královských zahrad v anglickém stylu. Jenže to na pruském dvoře radikálně odmítli. Tahanice princezny a zbytku dvora o zahrady dokonce dostaly speciální název - Anglo-pruské zahradní války.

Ferdinand Karel: Syn Marie Terezie popudil bratry, v jedné věci měl ale navrch

Kdyby ovšem šlo pouze o zahrady, nebyla by situace princezny Viktorie tak složitá. „Její liberální názory, které si přivezla z domova, sice sdílel i její manžel Fridrich, ovšem tehdejší pruský král Vilém I. jimi opovrhoval, a stejně tak jeho nový kancléř Otto von Bismarck, přičemž mezi ním a následnickým párem se brzy vyvinul vzájemný odpor,“ nastiňuje encyklopedie Britannica.

Viktorie tak byla jako mezi mlýnskými kameny. Na jedné straně stály její ideály a také její matka, královna Viktorie. „S ní udržovala princezna Viktorie čilý kontakt, za celý život si vyměnily zhruba osm tisíc dopisů,“ píše Deutsche Biographie.

Na straně druhé ovšem s výjimkou jejího manžela zel prakticky celý pruský dvůr. „Pár byl v Berlíně politicky izolován,“ konstatuje Deutsche Biographie.

Postižený následník

Politické problémy princezně Viktorii vyvažovalo alespoň šťastné manželství. S Fridrichem zůstali zamilovaným párem a postupně přivedli na svět osm potomků. Ani v tomto případě ale vše nezůstalo bez problémů.

Hned první porod, při němž Viktorie přivedla na svět následníka pruského trůnu Viléma, byl totiž extrémně komplikovaný. Trval příliš dlouho a matka i dítě při něm téměř zemřeli. Lékaři nakonec oba zachránili, ovšem ukázalo se, že dítě utrpělo nezvratná poškození. Příští německý císař měl poškozenou levou ruku, kterou měl kratší než pravou. V pozdějších letech se u něj rozvinuly i neurologické problémy, které někteří připisují přidušení při porodu.

Nejnebezpečnější žena v Evropě. Před dcerou Marie Terezie varoval i Napoleon

Přestože byl jinak chlapec zdravý, v dané době znamenalo postižení stigma a princeznu Viktorii po celý život trápila myšlenka, že přivedla na svět "poškozeného" následníka. Možná i proto byla, v naději, že by se snad mohlo vše ještě spravit, na syna velmi přísná a přestože jinak se svými dětmi vycházela velmi dobře, snahy o blízký vztah s Vilémem brzy ztroskotaly. „Vzájemné vztahy matky a syna byly napjaté, a jak Vilém dospíval, bylo jasné, že jsou trvale narušené,“ konstatuje Deutsche Biographie.

Německá císařovna Viktorie se svým nejstarším synem, pozdějším německým císařem Vilémem II. Jeho porod byl velmi komplikovaný, matka i dítě téměř zemřeli. Viktorie si pak vyčítala, že její syn měl celoživotní zdravotní následky.Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo

S ostatními dětmi měla Viktorie vztah mnohem bližší, a těžce nesla, když jí dva mladší synové zemřeli. Ovšem jediný, kdo její smutek sdílel, byl její manžel. Na berlínském dvoře nikdy pochopení nenašla, a ani matka, královna Viktorie jí nebyla oporou. Truchlila totiž za zesnulým princem Albertem, a dceři jasně naznačovala, že ztráta manžela je mnohem horší než ztráta dítěte (dětská úmrtí byla v devatenáctém století ještě stále poměrně běžnou záležitostí).

Císařem na devětadevadesát dní

Mezitím pruský kancléř Otto von Bismarck dělal vše proto, aby se pod vedením Pruska konečně povedlo sjednotit Německo. K tomuto cíli dopomohly tři války, dánsko-německá, prusko-rakouská a prusko-francouzská. Na konci poslední zmíněné, v roce 1871, bylo opravdu ve Versailles vyhlášeno německé císařství. Z Fridricha a Viktorie se tak stal příští císařský pár.

Fakticky se pro ně ale nic nezměnilo - nadále zůstávali v politické izolaci. „Nepomohlo ani, že se Fridrich vojensky v uplynulých konfliktech velmi vyznamenal v bojích, a že se Viktorie starala o raněné,“ uvádí Deutsche Biographie.

Žily jako jedna. Dcery Marie Terezie zemřely i stejně tragickým způsobem

Fridrichův otec, první německý císař Vilém I., se dožil devadesáti let, a když v roce 1888 skonal a Fridrich se konečně dostal k moci jako císař Fridrich III., bylo jasné, že politické sny své a své ženy už nikdy nestihne splnit. Na trůn totiž nastupoval už smrtelně nemocný. „Měl rakovinu hrdla a zemřel po devětadevadesáti dnech na trůnu, aniž by uskutečnil jakékoliv politické změny. Jeho smrt a politická moc konzervativních sil definitivně ukončily jakékoliv reformní snahy,“ píše Deutsche Biographie.

Pro císařovnu Viktorii to znamenalo, že její vize liberálního Německa, které by se politicky podobalo Velké Británii, je zmařena. „Ztratila všechny naděje na politický vliv. Po krátkém období vlády jejího muže se stala opět předmětem politické izolace, tentokrát se o ni postaral její syn, nový císař Vilém II.,“ zmiňuje encyklopedie Britannica.

Britská Královská princezna Viktorie se sňatkem stala německou císařovnou. S manželem, císařem Fridrichem III., snili o tom, že z Německého císařství by se mohla stát obdoba Spojeného království.Zdroj: Wikimedia Commons, Norbert Schrödl, volné dílo

Vilém II. měl snad ještě ostřejší názory než jeho děda Vilém I. a kancléř Otto von Bismarck, kterého rychle zbavil moci, neboť chtěl být samovládcem. Díky své pevné vojenské výchově vládl v duchu militarismu, nacionalismu a toužil po silném Německu s koloniemi.

Na berlínském dvoře už nebylo pro jeho matku místo. Viktorie, která přijala pojmenování "císařovna Fridrich", se přestěhovala na venkov na svůj zámek Friedrichshof pojmenovaný na počest zesnulého manžela. „Odtud pečlivě sledovala politické dění a komentovala jej ve svých dopisech matce, královně Viktorii. Jinak malovala, podporovala místní malíře, a věnovala se charitativní činnosti, zejména vzdělávání příštích ošetřovatelek,“ uvádí Deutsche Biographie. Zemřela jako jednašedesátiletá na rakovinu prsu.