Louku na hasičské základně ve východoslovenském Humenném, posledním větším městě před slovenskými hranicemi s Ukrajinou, zaplnily nové velké červené stany. Byly pořízeny z fondu Evropské unie programu ETC pro odstraňování následků živelních katastrof. Hasiči v Humenném je mají na své základně uskladněny a v případě potřeby je mohou poskytnout kamkoli v Evropské unii.

Stany jsou vybaveny vytápěním, jsou v nich zásuvky na elektřinu a osvětlení, patří k nim i velký stan s jídelnou a ve dvou unimobuňkách jsou sprchy a toalety. Hodnota tohoto vybavení, které je tady na základně, je několik milionů eur.

Herečka Elena Kostikova-Nikolaievska
Po první explozi vzala syna a odjela. Známá herečka popsala smutný útěk z Kyjeva

Teď se ale humanitární katastrofa, v podobě zatím statisíců a v budoucnu možná i milionu běženců z Ukrajiny týká naší části Evropy. Hlavně Polska, ale také Maďarska a Slovenska.

Zatím ale v táboře v Humenném nemají plno. „Je tu momentálně 195 lidí, ale stále se to mění. Jedni přichází, druzí odchází. Teď máme 195, zítra už to může být 460,“ vysvětluje velitel základny plukovník Marián Pouchan.

„To záleží na pohybu přes hraniční přechody, který není zatím tak rychlý, hlavně kvůli ukrajinským pohraničníkům, kteří nepouští lidi bez splnění všech podmínek, které platily před válkou. Ale může se stát, že se to otevře a nebudeme stíhat.“ Na otázku, jaký je odhad pro příští dny pro Slovensko, říká: „Odhadujeme, že by mohlo v příštích dnech na Slovensko přijít přes sto tisíc utečenců,“ uvádí.

Tábor v Humenném by měl být jenom první zastávkou utečenců, kteří tu najdou i zdravotní pomoc, kterou si vzalo na starost občanské sdružení Samaritánů. Běženci jsou tu také hned antigenně testováni na covid, jehož epidemie je na Ukrajině i kvůli nízké míře proočkovanosti stále velkým problémem. „Můžeme říci, že zatím počet Ukrajinců, kteří by byli nakaženi, není velký,“ uvádí jeden z hasičů, který se stará o provoz tábora.

Maximální délka pobytu by měla být v zateplených stanech kolem pěti dnů.A odsud pak budou běženci rozdělováni do škol, rekreačních zařízení, školicích středisek, internátů, nebo volných kasáren a dalších objektů slovenské armády. Seznam těchto zařízení sestavují nyní všechna slovenská ministerstva.

„Stále ale platí, že zatím na většinu uprchlíků, jež v drtivé většině tvoří ženy a děti, čekají ukrajinští známí a příbuzní. A ti si je tam vyzvedávají a vezou je dál na Slovensko nebo do Česka,“ uvádí plukovní Pouchan. „Přijíždí hlavně dodávky, vezmou šest, osm lidí a odvezou je do Česka,“ uvádí.

Nevítaní utečenci

Jenže Ukrajinci, kteří jsou teď v utečeneckém táboře v Humenném, mají jednu odlišnost. Nejsou to etničtí Ukrajinci, kteří jsou zvláště tady na východě Slovenska, jež je částečně ukrajinský, vítáni. Jsou to ukrajinští Romové, kterých žije na Ukrajině asi čtvrt milionu. „Zneužili situaci. To nejsou lidé, kteří jsou ohroženi přímo válkou. Jsou to lidé z blízkosti hranic, zneužili příležitost, že my jim tu uvaříme teplé jídlo a dostávají přídavky z humanitární pomoci,“ říká naštvaně plukovník Pouchan.

Přechod hranice z Ukrajiny na Slovensko přes hraniční přechod Ubla
EXKLUZIVNĚ: Uprchlíky Slovensko zvládá. Hlavní proud ale teprve přijde

Zdroj: Deník„Neměli by je vůbec pouštět přes hranici, když nejsou z Kyjeva nebo z nějaké oblasti, kde se bojuje.“ „Ale vždyť i tihle lidé mohou mít strach z války, že dojde i nim,“ nedá to zpravodaji AFP. „Pořád se ptají, kdy dostanou nějaká eura,“ trvá si na svém velitel hasičů. „A na co chcete eura, když dostáváte stravu a pití?“ ptáme se jich. Já chci na cigarety a vodku, odpovídají,“ tvrdí.

„Mysleli, že dostanou třicet eur na dospělého a dvacet na dítě. Spočítali si, že když přivezou pět dětí, tak mají 150 eur na den, že si tom vydělají,“ říká Pouchan. „No a měli byste vidět ten nepořádek, Hygienické návyky nula,“ poznamenává další hasič. „I když taky ne všichni. I mezi Romy jsou slušní a čistotní lidé,“ konstatuje smířlivěji.

Realita je složitější, než aby byl možný nějaký paušální odsudek romských Ukrajinců. Většina romských Ukrajinců je chudě oblečená, děti z vás okamžitě zkoušejí vytáhnout nějaké peníze, po cigaretách se zeptají i mnozí dospělí. Mária přišla do Humenného se třemi dětmi. V ukrajinském Užhorodě měla práci. Sice uklízečky, ale měla. „I tady na Slovensku bych ráda pracovala, kdyby to šlo,“ říká před vzorně uklizeným stanem.

Česká stopa v Užhorodu
EXKLUZIVNĚ: Vzpomínáme na Masaryka, říkají v Užhorodě. Proč nás ale nebráníte?

O generaci starší Helena si také na nic nestěžuje. Jen na to, že tu není wifi připojení, přes které by se dalo zdarma zavolat na Ukrajinu. „Nechala jsem tam muže. Nevím už třetí den, co s ním je. Bojím se o něj.“ Zkusím to posunout co nejrychleji, a tak napíšu rovnou mluvčí operátora Orange Slovakia. Za půl hodiny mi přijde odpověď. „Do tábora v Humenném v úterý dáváme čtyři flyboxy na vytvoření wifi zón,“ oznamuje mi mluvčí Alexandra Piskunová.

„Jen aby jim tady z toho zařízení po pár dnech něco zbylo,“ neodpustí si jeden hasič rasistickou poznámku.

Romské pendolíno 

Moje osobní zatěžkávací zkouška mě ale čeká o pár hodin později, kdy nastupuji do pendolína z Košic do Prahy. Místenka mě usazuje dovozu číslo 7, který je přeplněný ukrajinskými Romy. Místo jízdenky jim stačí ukázat pas. A na Slováky a Čechy, kteří si koupili jízdenku a místenku, neberou moc ohled. „My utíkáme z války, máme přednost,“ tvrdí. Pak se ale dohodneme. Vejdeme se všichni.

Zdroj: DeníkLuboš Palata, zkušený novinář a komentátor s více než třicetiletou praxí v zahraničním zpravodajství. Jako reportér se mimo jiné zúčastnil válek v bývalé Jugoslávii, v Iráku a opakovaně navštívil i Donbas.

Zdroj: DeníkLukáš Kaboň, fotoreportér Deníku se zkušenostmi z mnoha mezinárodních akcí. Specializuje se na reportážní fotografie. Je vítězem Czech Press Photo 2020 v kategorii Aktualita.