Na území USA platí takových zákonů, které se mohou zdát na první pohled bláznivé, hned celá řada. Většinou jsou součástí legislativy jednotlivých amerických států a neplatí tak na celém území země. Příkladem může být legislativa státu Kalifornie, zakazující konzumovat žáby, které zemřou během skokanské soutěže.

Předpis z roku 1957 byl zřejmě přijat v souvislosti s tradiční poutí v okrese Calaveras, během které se konají žabí závody. Účastníci soupeří o to, jak daleko dokážou jejich žáby doskočit. „Kdokoli může pro účely skokanských závodů vlastnit libovolné množství živých žab. Pokud však taková žába zemře nebo je zabita, musí být tělo okamžitě zlikvidováno. Nesmí být konzumováno, ani využito pro další účely,“ říká zákon.

Hod trpaslíkem

Ve státě Colorado je zase zákonem přísně zakázáno ovlivňovat počasí, pokud k tomu úřady nevydají příslušné povolení. Šílené? Vlastně ani ne. Manipulace s počasím není hudba vzdálené budoucnosti, ale výnosný byznys. Lyžařské rezorty často platí soukromým společnostem, které za pomoci jodidu stříbrného „přivolávají“ srážky, v tomto případě sněhové. Stejnou metodu využívají také v Číně nebo ve Spojených arabských emirátech.

Na Floridě zakazuje právní předpis z roku 1989 majitelům barů a restaurací pořádat či umožnit soutěže v hodu trpaslíky, tedy lidmi malého vzrůstu. V osmdesátých letech se podle americké stanice Fox News záliba v hodu malými lidmi do dálky hojně rozšířila zejména v jižní části státu.

V roce 2011 se dokonce republikánský senátor Ritch Workman neúspěšně pokoušel zákon zrušit. „Nevím, co je na tom zábavného. Ale někteří lidé to rádi dělají a další lidé si za to rádi nechávají platit,“ řekl tehdy. Zástupci osob trpících nanismem však byli proti, zejména z důvodu bezpečnosti.

Prasečí wrestling

Advokáti a volení zákonodárci ve státě Kentucky skládají při nástupu do funkce přísahu, ve které musí mimo jiné potvrdit, že se nikdy neúčastnili souboje za použití smrtících zbraní. Zákon vstoupil v platnost již v roce 1849 a jeho účelem bylo zabránit uchazečům o veřejné funkce účastnit se kdysi hojně rozšířené jižanské tradice.

Pozor by si měly dát milenecké páry, které se vydají na cestu po státě Maryland. Tamní trestní zákoník totiž výslovně zakazuje orální sex a „další nepřirozené a zvrácené sexuální praktiky“. Dodržování zákona je však zcela jiná otázka… „Maryland není známý tím, že by úřady dodržování tohoto zákona vynucovaly,“ konstatuje deník Business Insider.

„Nikdo nesmí řídit, organizovat nebo se účastnit takových událostí, při nichž je vypuštěno špinavé nebo naolejované prase a cílem účastníků je takové prase chytit,“ říká zase právní předpis ve státě Minnesota. Zákonodárci k opatření přistoupili v roce 1971, aby zabránili oblíbenému „prasečímu wrestlingu“.

Mýty a fakta z Británie

Celou řadu kuriózních právních norem přisuzují všemožné internetové žebříčky Velké Británii. Často se však nezakládají na pravdě. Mezi oblíbené mýty patří například zákon, který povoluje v historickém městě Yorku zabít Skota, který má u sebe luk a šíp. „Je ilegální zabít Skota, Velšana, nebo jakoukoli jinou osobu bez ohledu na den, místo nebo výběr zbraně,“ upozorňuje v dokumentu „Právní kuriozity: Fakta nebo výmysly?“ právní komise britského parlamentu.

Nelegální tak navzdory všeobecně rozšířeným zprávám není ani nalepit známku s hlavou královny na dopis vzhůru nohama nebo zemřít v budově Westminsterského paláce, sídla britského parlamentu. Žádný zákon také londýnským taxikářům nepřikazuje převážet balík sena.

I tak ale na Britských ostrovech přetrvává řada zastaralých zákonů. Předpis z roku 1313 například zakazuje vstoupit na půdu parlamentu v brnění. Již od roku 1872 také platí, že „každá opilá osoba v podniku, který umožňuje konzumaci alkoholu, čelí pokutě“.

Nařízení metropolitní policie z roku 1839 zase zakazuje na veřejném chodníku v Londýně nosit prkna, létat s papírovými draky, klouzat se po ledě nebo hrát „otravné hry“. Stejný předpis také nepovoluje střílet z kanónu ve vzdálenosti menší než 300 yardů (asi 274 metrů) od obytných budov. Již od roku 1867 pak předpisy zakazují hnát ulicemi stádo krav mezi 10. hodinou ranní a 7. odpolední bez souhlasu šéfa policie.

A pozor si v Británii musí dát i milovníci ryb. Takzvaný lososový zákon z roku 1986, který měl zabránit nedovolenému rybolovu a pašování rybího masa, přísně zakazuje „zacházet s lososem za podezřelých okolností“.

Zákaz vstupu létajícím talířům

Netradiční zákony však neplatí pouze ve Spojených státech či Británii. Řecká vláda například v roce 2009 zakázala vstup na některé historické lokality v podpatcích. Nařízení sice může působit zábavně, má však čistě praktický důvod. Ostré podpatky starobylé památky poškozují. 

Pozor je nutné dávat při dovolené v Singapuru. Tamní nařízení jsou totiž poměrně přísná a kromě jiného zakazují také žvýkání. Výjimku mají pouze nikotinové žvýkačky. I tady je důvod jednoduchý, snaha o udržení veřejných prostranství v čistotě.

Úřady francouzského města Chateauneuf-du-Pape, které v Česku kromě vyhlášeného vína proslavila i píseň Michala Tučného Báječná ženská, vyhlásily v roce 1954 nad místními vinicemi bezletovou zónu pro létající talíře. „Každý letoun, známý jako létající talíř nebo létající doutník, který by přistál v této oblasti, bude okamžitě zadržen,“ stojí v dokumentu.

Když se před dvěma lety britský deník Telegraph zeptal starosty Claude Avrila, zda vedení města neplánuje zákon zrušit, dostal poměrně logickou odpověď: „Na zákaz nebudeme sahat. Vytváří neškodné vzrušení a zároveň nikoho neklame,“ odpověděl Avril.

V celé Francii platí od roku 1976 zákon, který nařizuje doplnit reklamy na nezdravé potraviny varováním před jejich nadměrnou konzumací. Předpis zmiňuje také konkrétní formulace, které musí výrobci použít, jako například „pro své zdraví jezte alespoň pět kusů ovoce a zeleniny denně“.

Francouzské zákony dokonce za určitých okolností umožňují svatbu s člověkem, který zemřel. Prezident republiky totiž podle občanského zákoníku může ve výjimečných situacích schválit sňatek i v případě, že jeden z budoucích manželů krátce před plánovaným obřadem zemře.