Na pietní akt pozvalo širokou veřejnost vedení znojemské radnice. U památníku III. Československého odboje se sešlo několik desítek lidí. „Dnes si připomínáme listopadové události roku 1939 a také 1989. Naše myšlenky ovšem směřují také k obětem teroristických útoků v Paříži. Tento hrůzný masakr je útokem na samotnou podstatu svobody a demokracie, který se mohl stát kdekoliv v Evropě. Lidé v Paříži umírali pod rukama teroristů za celou západní civilizaci, za Evropu, tedy i za nás, za obyvatele České republiky. Nedostává se mi tak slov soustrasti a lítosti. Společným položením květin a zapálením svíček chceme ukázat obyvatelům Paříže i celé Francii, že stojíme při nich," uvedl starosta Znojma Vlastimil Gabrhel.

Jedním ze zúčastněných byl i známý znojemský cestovatel Jaroslav Beránek. Také jeho události v Paříži velmi zasáhly. „Když jsem se o útocích dozvěděl, byl jsem naprosto šokovaný. Těžko se mi hledají slova. Když zavzpomínám na těch dvaadvacet let, po které jsem cestoval po různých místech Evropy, nevzpomenu si na žádný incident. Potkával jsem vždy jen milé a skvělé lidi. To, co se stalo, je neuvěřitelná hrůza," řekl Beránek.

Teroristy, kteří útočili, nechtěl ani pojmenovat. „Jsou to vymyté mozky, které tím, že se vyhodí do povětří, si myslí, že vítězí. Nekontrolované pohyby těchto lidí po Evropě, kdy člověk neví, kdo je kdo, mi velmi vadí. Ptám se: kdo je člověk, který se sám přizná, že zahodil pas?" dodal Beránek.

Jihomoravané v úterý spojili oslavu Dne boje za svobodu a demokracii s pietou po teroristických útocích v Paříži

Nad stovkami svíček za oběti pařížského teroru stál na Moravském náměstí v Brně mladík. Až po krátké tiché chvilce se Matěj Rádsetoulal z Ochozu u Brna vydal o pár kroků dál za pořadateli akce Karta pro příštího prezidenta, kam měl původně namířeno. „Teroristické útoky v Paříži letos posunou význam tohoto důležitého svátku," podotkl k úternímu Dni boje za svobodu a demokracii. Stejně jako on si tisíce lidí v Jihomoravském kraji včera připomněly přelomové události, které se odehrály sedmnáctého listopadu v letech 1939 a 1989. Zároveň mnozí lidé vyjádřili soustrast Francii, která se stejně jako celá Evropa vzpamatovává z pátečních atentátů.

K akcím Masarykovy univerzity v Brně ke dni studentstva se připojila i ministryně školství Kateřina Valachová. „Hlavní téma Lidskost versus barbarství je bohužel po pařížských událostech mnohem aktuálnější, než bychom si přáli a než jsme si ještě před několika dny dokázali představit," prohlásila Valachová před návštěvou diskuze v univerzitním kině Scala.

Brutální útoky teroristů podle ní ukazují, že boj za lidskost neskončil konkrétním historickým okamžikem, je potřeba jej vést neustále. „Studenti v něm hráli a stále hrají klíčovou roli, jak dokazují studentské demonstrace proti nacismu v roce 1939 i ty z roku 1989 proti totalitě, které posléze vedly dokonce ke změně režimu," dodala ministryně.

V zaplněném kinosále se symbolicky na jednom pódiu sešli vnuk velitele koncentračního tábora v Osvětimi Rainer Höss a izraelská novinářka Tal Bashanová, jejíž matka přežila internaci právě v Osvětimi a Terezíně. „Lidstvo se bohužel nepoučilo z historie. Pařížské události potvrdily, že svět má znovu velký problém," řekl Höss, který se myšlenkově postavil proti svým předkům.

V Brně se k příležitosti pádu komunistického režimu konaly i další akce. Zhruba stovka lidí se už dopoledne sešla v Rooseveltově ulici u Památníku tří odbojů. Nechyběli ani zástupci brněnské radnice, Jihomoravského kraje, vysokých škol a dalších institucí. „Dodnes trvá můj obdiv k tomu, že se sametová revoluce obešla bez velkého krveprolití," pronesla ke shromáždění náměstkyně primátora Klára Liptáková.

Pořadatelka akce Karta pro příštího prezidenta Michaela Suchardová zase dala za vzor hlavu státu slovenského prezidenta Andreje Kisku. „Snaží se v těchto dnech tlumit vášně spojené s uprchlíky a terorem. Zároveň je ale přímý," ocenila.

Na Moravském náměstí se o kus dál ve sváteční den uskutečnila i demonstrace komunistů proti kapitalismu. „Rozkradli nám české podniky," hřímal jeden z řečníků Josef Štofan. Shromáždění se neobešlo bez zásahu policistů. Zadrželi muže, který se popral s jedním z účastníků akce. Popudil ho totiž transparent s podobiznou Lenina, který protestujícímu při potyčce zlomil.