Znojemsko/ Po pěti letech fungování skončil projekt Internet do škol. Především malé školy dnes proto hledají, kde vzít peníze na zaplacení připojení k síti. Dalším problémem je také stárnoucí hardware.

„Minulá vláda nezařadila již v loňském roce plánovanou miliardu na projekt do návrhu státního rozpočtu na rok 2007. Ačkoli ministerstvo školství letos opakovaně žádalo o zařazení programu do rozpočtu na úkor vládní rozpočtové rezervy, toto jednání skončilo bezúspěšně,“ uvádí ministerstvo na svých internetových stránkách.

Především malé obce a jejich základní školy řeší, kde vzít peníze na internet a především na obnovu hardwaru.

„Nás kontaktovala jedna společnost a udělala nám nabídku na zprostředkování připojení na internet. Bude nás to stát tři tisíce měsíčně,“ uvedla ředitelka základní školy ve Vranově nad Dyjí Zdeňka Černošková. Dodala, že z rozpočtu, který má od obce, musí peníze na internet prostě ušetřit. „Není to malá částka. Jde o sumu, za kterou bych za rok mohla koupit dva nové počítače. To je právě problém, který nás tíží. Sedm počítačů, které tu máme, jsou staré a dosluhují,“ vysvětlila Černošková. Dodala, že škola si navíc musela shánět správce sítě.

Vedení obce by uvítalo, kdyby projekt fungoval i nadále.

„Myšlenka zavedení internetu do škol se mi moc líbila a myslím si, že by stát měl i do budoucna zajistit bezplatné připojení. Internet je dnes nezbytný a jde přece o vzdělání dětí,“ uvedl starosta Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra.

Věc řeší různě

K jinému zprostředkovateli než ve Vranově přešli v Želeticích.

„Internet máme zdarma, protože v budově školy máme server a anténu. Za správu pak platíme kolem dvou tisíc korun měsíčně,“ sdělil ředitel základní školy v Želeticích Ivo Svoboda.

„Ano, zodpovědnost přešla na obce. My jsme školám doporučili na koho se obrátit, takže školy se už dříve na připojení k internetu připravily,“ řekla vedoucí odboru školství města Znojma Marie Čejková. Dodala, že zvýšené náklady zatím spočítané nemají.

Starosti s koncem projektu nemají velké školy .

„Hned ze začátku úředníci školy rozdělili na zelené a červené. Zelené tehdy neměly vůbec nic, takže je ministerstvo díky projektu vybavilo hardwarem a softwarem. My byli ti druzí a od počátku samostatní. Nás se tedy změny nedotýkají,“ upřesnil ředitel školy dr. Mareše ve Znojmě Miloslav Hubatka. Dodal, že zpočátku ministerstvo zajistilo vše centrálně prostřednictvím jedné firmy a až později dalo možnost školám rozhodovat samostatně o tom, jak peníze použít.

Projekt podle zasvěcených nepočítal s tím, že bude stát platit stále.

„Měl školám pomoci k pořízení výpočetní techniky a nějakou dobu měl platit připojení, software a údržbu. Těžko se dalo předpokládat, že stát toto břemeno ponese stále,“ vysvětlil krajský radní Lubomír Šmíd.