Všechny ženy s námi byly dobrovolně. Manžel celý život tvrdě pracoval a nikdy nikomu neublížil. Řeči o týrání jsou jen báchorky.

To tvrdí dvaašedesátiletá Jana Adamová z Brna, manželka Jiřího Adama, kterého policisté viní z týrání a zotročení tří žen. Deníku Rovnost se s ní podařilo pořídit exkluzivní obsáhlejší rozhovor. V mikulovském domě, který je jedním z míst, kde členové náboženské skupiny působí, mluvila o zákulisí sekty.

„Manžel nikdy nikomu neublížil. Nikdy neřekl, že někdo něco musí udělat. Nikdy jsem od něj nic takového neslyšela,“ uvedla Adamová s tím, že je to už naposled, co o tom mluví s novináři.
Zároveň popírá, že by v sektě měla postavení královny a společně s manželem jen úkolovala ostatní.

„Jiří celý život tvrdě pracoval. Ještě dnes má úplně sedřené ruce. Nebylo to tak, že by z těch žen dělal otrokyně, otroka dělal spíš on. Nikdy neřekl, že něco potřebuje,“ tvrdí Adamová.

V rozhovoru také přiznává, že jejich sekta vychází z učení Hnutí Grálu. Současná aféra je přitom podle ní jen důsledkem strachu lidí z odlišností. „Když se člověk liší od davu, tak ten dav vás utluče,“ uvedla Adamová.

Adam na JIP

Stav Jiřího Adama, který leží od sedmnáctého května ve vážném stavu v břeclavské nemocnici, se mírně zlepšil. Už není na anesteziologicko-resuscitačním oddělení.

„V pátek ho přeložili na jednotku intenzivní péče. Jeho stav zůstává nadále velmi vážný. Stále má tracheostomii, aby mohl dýchat. V tomto stavu může klidně zůstat i několik měsíců,“ řekl Deníku Rovnost dobře informovaný zdroj z břeclavské nemocnice.

Na stavu sedmasedmdesátiletého Adama z Brna závisí to, jestli vůbec bude případ týrání a zotročení důchodkyň řešit soud. „Je také možné, že zahájení procesu budu kvůli tomu muset odložit,“ uvedl soudce Krajského soudu v Brně Pavel Göth, který má případ na starosti.

Žaloba Adama viní z toho, že si podmanil tři ženy, které na něj posléze převedly všechen svůj majetek a odevzdávaly mu důchod. S Adamem žily dobrovolně, přestože se k nim údajně choval velmi špatně.

„Ženy snášely od Adama bití pěstí, kopání a hrubé nadávky. Adam ženy také ponižoval. Musely třeba prosit vkleče o odpuštění,“ píše se mimo jiné v žalobě, do které měl možnost brněnský Deník Rovnost nahlédnout.

Všem třem ženám nejdříve připadalo Adamovo jednání normální. Osmasedmdesátiletá Jarmila Hanáková na něj však nakonec podala trestní oznámení.
Když se policisté začali před dvěma lety případem zabývat, zdraví týraných žen bylo podlomené a z otřesných zážitků se vzpamatovávaly několik měsíců na psychiatrii.

Dvaašedesátiletá Jana Adamová, manželka Jiřího Adama, kterého policie viní ze zotročování několika žen, svého muže brání a říká:

Manžel hodně trpěl. Doslova ho uštvali

Udělat rozhovor s dvaašedesátiletou Janou Adamovou nebylo nic jednoduchého. Novinářů má totiž doslova plné zuby. Deník přeci uspěl. Velký podíl na tom má její soused Josef Kmenta, který s rodinou velmi dobře vychází už přes dvacet let.

Jak jste se poznala s Jiřím Adamem?
„To bylo ještě když jsem byla svobodná a bylo mi velmi zle. Měla jsem astma a on mi ho vyléčil. Vděčím mu za své bytí.

Takže Jiří Adam byl léčitel?
Ano.

A co přesně léčil, jakým způsobem?
Bylinami.

Kolují zvěsti o tom, že si váš muž několikrát změnil jméno. Je to pravda?
Změnil, ano. Ale to má úplně jiný důvod nežli pozemského druhu. Není to nic zarážejícího nebo podvodného. Nebudu o tom hovořit.

Žili jste jiným životem než lidé z vašeho okolí?
Když se člověk liší od davu, tak ten dav vás utluče.

Jak na vás lidé reagovali? Byli zlí?
Já osobně s mým manželem jsme pracovali. Nedovolila bych si říci něco o nějakém sousedu, poněvadž se nezajímáme o lidi, ale o práci.
Pracovaly s vámi i nějaké ženy. Dobrovolně, nebo nedobrovolně?
Dobrovolně.

Kolik jich tady v Mikulově pracovalo?
To byl stejný počet jako v Brně.

Takže tři ženy?
Ano. Plus jedna byla stále v Brně, ta sem nejezdila.

A ony dělaly celý den na poli?
Když jsme přijeli sem.

Vy bydlíte pořád v Mikulově?
Máme bydliště v Brně a dojíždíme sem na polnosti, abychom to vždy dali do pořádku.

Někteří vaši sousedé říkají, že ty ženy pracovaly pro vašeho manžela v horších podmínkách. Jak to vidíte vy?
Nikdy nebylo, že by řekl: Musíte udělat to a to. Musíte! Nikdy jsem to od něj neslyšela, nikdy.

V médiích zaznělo, že má roli jakéhosi vůdce. Vás tam popisují jako královnu. Co na to říkáte?
A manžela krále. To jsou lži.

Co je tedy pravda na tom, že vycházíte z učení Hnutí Grálu?
Máme knihu stvoření. To snad není protizákonné. Nechtěla bych o tom hovořit.

Jak se po tom všem, co se kolem vás stalo, cítíte?
Jak byste se cítil, kdybyste měl toho nejbližšího člověka (pláč). Ještě tady toto, takové sprostoty. Ale říkám si, ještě do člověka nekopou, na člověka neplijí, tak jak na boží lásku. Manžel ohromě trpěl. Oni ho doslova uštvali, ubili.

Koho tím myslíte?
K tomu se nemohu vyjadřovat, protože to víte lépe jak já, že za pravdu se zabíjí. Přece víte. Kterých lidí se to týká, ti to vědí velice dobře. Já jsem prosila o pomoc, nic neudělali. Navíc vám chci vysvětlil. Obchodování s lidmi? My jsme neprodali ani jeden produkt, co jsme vypěstovali. A natož abychom obchodovali s lidmi. Už jenom toto je tak něco neslýchaného. Ne že dělal z těch žen otrokyně, ale otroka dělal on. Nikdy jsem ho neslyšela, že něco potřebuje. Vždy bylo mezi všemi lidmi vykání. Nikdy ne tykání.


Takže váš muž nepoužíval nějaké povely?
To jsou úplné báchorky.

Jak vypadal váš běžný den?
Je to úplně normální. Ráno se vstává, je snídaně. Po snídani se vždy udělá nějaká práce, nežli já tu snídani nachystám, tak kdo má různé drobnosti, tak je udělá. No a pak se buďto něco dělá tady v domě, nebo se jede pracovat na pole.

Jedli jste všechno, co jste si vypěstovali? Chodili jste i do obchodu?
Ale chodili. Samozřejmě. Napřed jsme si pekli svůj chléb. Pak jsme kupovali chléb a různé potraviny, které si sami neumíme vyrobit. Ale něco jsme si sami vyrobili.

Co to bylo za potraviny?
Veškeré ovoce, zeleninu, co jsme si stačili vypěstovat. Na zahrádce, pak na polnosti, kde je sad.

Nechybělo vám v jídelníčku maso?
Maso se jedlo. Ne že bychom byli fanatici. Nejsme fanatici. Ani ve víře, ani v jídle, v ničem. Já jsem to měla vždy podle ročního období, už odmalička, pokud jsem tady žila se svými rodiči. A kdo má v létě chuť na maso? Radši si dáte meloun, ne?

Jiří Ševčík, Petr Škarda