Šatovská starosta Lenka Stupková plánuje, že se místo do budoucna stane dějištěm přeshraničního setkávání a vinařských akcí. Na konci aleje chce navíc městys v budoucnu vystavět rozhlednu Svobody. „Je pro nás velkou radostí, že nám nadace pomůže navracet stromy do naší krajiny. Naše společná alej symbolicky propojí příhraniční sousedy v místě, kde expozice Železné opony hmatatelně připomíná skutečnou hodnotu svobody,“ uvedla Stupková pro server Nadace Partnerství.

Po dvou letech výsadeb Aleje svobody v Čechách se tedy bude sázet na jižní Moravě. „Po pečlivém vyhodnocení jsme nakonec vybrali projekt lipové aleje v Šatově na Znojemsku,“ sdělil ředitel Nadace Partnerství pro strategické projekty Miroslav Kundrata.

Vítězný návrh naváže nejen na již vysazenou Alej stého výročí republiky, ale také na bývalé československé opevnění.

Do výzvy Nadace Partnerství k vysazení pamětní Aleje svobody ke 31. výročí obnovené československé demokracie se letos přihlásilo celkem sedm obcí z celé republiky. „Putovní výsadba v Šatově naváže na předloňskou výsadbu Aleje svobody pod Řípem ke sto letům Československa a sametovou Alej svobody ve Vestci k loňským kulatinám sametové revoluce,“ doplnil Kundrata.

Díky nadačnímu grantu a podpoře partnerů tak místní dobrovolníci vysadí na počest Dne boje za svobodu a demokracii alej o délce přes sedm set metrů. Do podzimu bude městys spolu s nadací projekt připravovat do detailu. „Výsadba také kopíruje část mezinárodní cyklostezky Železné opony: Eurovelo 13. Nové stromořadí tak symbolicky spojí českou a rakouskou stranu hranice,“ informoval server nadace.

„Projekt má velkou symboliku. Pandemie koronaviru nám připomněla, jak jednoduché může být hranice znovu zavřít a svobodu omezit. My chceme naopak lidi výsadbou stromů spojovat a společně tak sázet budoucnost,“ doplnil Kundrata.

Lopaty a rýče už chystají místní hasiči, žáci i senioři, zapojení přislíbil také spolek Šatovská chasa nebo klub vinařů. Výsadba je plánovaná na sobotu 14. listopadu 2020, na který připadá také tradiční Festival mladých vín.

Představitelé Šatova chtějí sázet co nejvíce stromů v obci i okolí. „Navíc se jedná o hlavní spojnici se sousedním Unterretzbachem v Rakousku,“ konstatovala zastupitelka Šatova Anna Sovová.

Podle autorizovaného krajinářského architekta Jaroslava Krejčího jde o důležité kroky směřující k ochraně přírody a návratu k původnímu rázu krajiny. „Aleje a další dřeviny do extravilánu patří. Obraz krajiny se celkově změnil, mnoho stromů zmizelo bez náhrady. Proto každý počin, který věci vrací do normálního stavu kulturní a harmonické krajiny, vítám,“ řekl Deníku Rovnost Krejčí.

Stromořadí naštěstí vznikají i v dalších místech. „Jeden z příkladů je například u Miroslavi, kde jsme s bývalou starostkou města vymysleli projekt aleje, která roste ve volné krajině, kudy mohou lidé chodit na vycházky nebo jezdit na kole. Miroslavští ji nazvali Masarykovou alejí,“ naznačil Krejčí.

Stovku lip podél cesty, po níž údajně chodíval do Miroslavi i mladý Masaryk, vysázeli miroslavští loni ke sto letům republiky. „Navazujeme tak na myšlenku významného miroslavského rodáka Tomáše Ryšavého,“ uvedla loni dnes již bývalá starosta Miroslavi Eliška Nohavicová.

Další aleje sází a ještě se bude vysazovat také v Těšeticích. „Jednu novou alej už tam mají a před dvěma měsíci jsme připravili pro Nadaci další alej 20. století,“ naznačil Krejčí.

Těšetický starosta Zdeněk Nekula má jasné plány pro výsadbu další aleje. „Loni na podzim a poté letos na jaře jsme vysadili téměř stovku stromů z peněz Povodí Moravy. Jsou v ní třešně, hrušně, lípy a javory. Vznikla pěkná alej. Další projekt, který připravil Jaroslav Krejčí počítá s obnovou dalších dvou polních cest, u kterých chceme vysadit jednostranné stromořadí,“ nastínil Nekula.

Obec má zažádáno o dotaci na ministerstvu životního prostředí. „Akce se jmenuje Obnova polní cesty s výsadbou stromořadí. Po dohodě s Pomonou stromy koordinovaně vysadíme tak, aby se pozemky, tedy velké lány polí zmenšovaly na maximálně třicet hektarů,“ dodal Nekula s tím, že jde o snahu obnovovat dříve rozorané polní cesty.

K řadě z nich pak odborníci vysazují právě stromořadí či aleje. „Každé břibrzdění větru a omezení větrné eroze je důležité,“ uzavřel starosta Těšetic.