„Nejstarší, co jsme na tomto místě našli, jsou sedm tisíc let staré nálezy z pozdní doby kamenné. Kromě toho jsme objevili čtyři tisíce let staré zásobní jámy, pohřebiště z dvanáctého století a asi šedesát koster. Našli jsme třeba i jámu dvakrát čtyři metry velkou, kde bylo na jednom místě naházeno asi dvě stě lebek. Pravděpodobně šlo o hrob, kam naši předkové, kteří na tomto místě v patnáctém století stavěli kostel, shromáždili kostry lidí pohřbených ve stejné lokalitě již mnohem dříve. Kromě toho jsme našli i drobné šperky, náušnice, minci a další věci. U jednoho dětského hrobu jsme našli i náhrdelník s pěknými jantarovými korálky,“ řekl vedoucí archeologického výzkumu Marek Lečbych.

Nalezené kostry předávají archeologové antropologům. „Stále totiž nemáme moc informací o tom, jak byly dřívější populace zdravé, jak se regionálně lišili podle anatomických znaků. Antropologové mohou zjistit věk pohřbených a podobně. Z našich dosavadních poznatků vyplývá, že lidé, kteří byli pohřbeni na dnešním Václavském náměstí, byli vcelku zdraví, s často velice zachovalým chrupem. Našli jsme jen velice málo jedinců, kteří by měli třeba patologické změny na kostech,“ uvedl archeolog.

Výkopy se přitom chýlí ke konci. „Do konce příštího týdne budeme mít celou lokalitu Václavského náměstí prozkoumanou,“ doplnil Lečbych.

Na Václavském náměstí čtyři století stál, dnes již zaniklý, kostel svatých Petra a Pavla, který byl v minulosti městskou kaplí placenou z výnosů polností i zbožných darů měšťanů, později se stal střediskem luterských kázání a nakonec solnicí. Výsledky nynějšího bádání archeologů ukazují například to, že dnes známá podoba Václavského náměstí a ulice Přemyslovců trvá sotva přes sto let.

„Kostel měl podobu jednoduché halové stavby s lomeným presbytářem, z vnějšku opatřeným opěrnými pilíři. První zkoumání nasvědčuje, že jde o vrcholně gotickou stavbu. Odpovídá tomu jak struktura zdiva, tak vlastnosti použité malty,“ řekl dřívější šéf výzkumu Zdeněk Čižmář.

Již předchozí výzkumy na náměstí zachytily rozsáhlé pohřebiště z mladohradištního období, nepřímo datované do dvanáctého století. „Nynější nálezová situace potvrzuje naše úvahy, že kostel se hřbitovem nesouvisí. V době, kdy byl kostel vystavěn, už byla nejspíš nekropole zrušená,“ dodal Čižmář.

O kostelu samotném jsou dochované jen skrovné písemné zprávy. „Historii známe díky zpracování pramenů badatelem Hübnerem v devatenáctém století. První zmínku našel k roku 1420,“ řekl historik znojemského muzea Jiří Kacetl.

V záznamech z toho roku stojí, že Oto zlatník odkázal peníze na udržování nočního světla v kapli sv. Petra. „Víme také, že kostel postavilo město a známe další početné záznamy o darech měšťanů na jeho provoz a vybavení. Kostel měl také příjem z dávek z městských polí u Vrbovce,“ doplnil další doklady z pramenů Kacetl.