„Pohřby do zásobních jam jsou sice nouzové, ale pro únětickou kulturu, k níž patří, poměrně časté,“ řekl šéf výzkumu Zdeněk Čižmář. Důvodů k pohřbům mimo řádnou nekropoli mohla být celá řada. Metr osmdesát vysoký, až pětačtyřicet let starý muž, který zřejmě vynikal velkou tělesnou silou, je již třetím zesnulým, uloženým v odhalené části osady do zásobní jámy.

Osada lidu únětické kultury se před téměř čtyřmi tisíci let rozkládala po celé střední a dolní části nynějšího historického jádra Znojma. „Navazovala na výšinné hradisko na ostrožně nynějšího hradu a jeho rozlehlé předhradí. Z dalších výzkumů víme, že šlo o dlouhé a intenzivní osídlení, svědčí o tom až tři čtvrtě metru mocná kulturní vrstva z tohoto období,“ uvedl Čižmář s tím, že pravěká aglomerace byla patrně největší svého druhu na jižní a jihozápadní Moravě.

Badatelé našli i stopy středověkého stavebního ruchu. „V prohlubni odkryté před bankovním domem u Kovářské ulice jsme našli řadu částečně opracovaných kusů pískovce a kamenů z dyjského masivu. Jde o odpad a pokažené kusy z kamenické dílny či stavební huti, která na přelomu čtrnáctého a patnáctého století pracovala na stavbě a opravách znojemských kostelů a výstavných domů,“ doplnil šéf výzkumu Zdeněk Čižmář.