„Při pozorném vybírání zásypu hrobu dospívajícího mladíka jsme vedle pravého kotníku zesnulého našli asi sedmadvacet zrnéček révy. Mohli bychom snad říci, že to byl nejstarší známý moravský vinař,“ sdělil vedoucí výzkumu Bohuslav Klína. Další zrna révy, nejspíše zbytky milodarů vložených pozůstalými do hrobů, našli badatelé i v sousedních dětských hrobech. „Z dřívějších let máme i dva další podobné nálezy, tentokrát ale hloubka uložení téměř půldruhého metru pod terénem vylučuje spekulace o zavlečení hlodavci či jiné nepůvodní umístění,“ dodal Klíma.

Vinařský odborník Jaromír Čepička považuje nález za významný. „Obecně předpokládáme, že pěstování révy přišlo na celou jižní Moravu i na Znojemsko poprvé už v druhém století našeho letopočtu s římskými legiemi. Soustavně se pak réva pěstovala už za Velké Moravy a posléze ve středověku zejména přičiněním klášterů,“ uvedl Čepička. Hmotné či písemné doklady o pěstování révy pocházejí ovšem nejdříve z dvanáctého století. „Proto je nález semínek révy z historického i vinařského hlediska velmi důležitý a vzácný,“ dodal Čepička.

Zbytky hroznů nalezená v dřívějších letech například při vykopávkách na statku v centru Hradiště a v sondách v prostoru velkomoravského opevnění zkoumali botanici. „Potvrdili, že jde o révu již šlechtěnou, nikoli o planou lesní. Odbornému zkoumání podrobíme samozřejmě i nový nález. Věřím, že naše odhady potvrdí, “ uvedl Klíma.

Více se dočtete v úterním vydání Znojemského deníku Rovnost.