„O moravském mincovnictví v druhé polovině dvanáctého století máme málo zpráv, proto je každý taková nález důležitý a může prodloužit doložené trvání znojemské ražby do konce dvanáctého století,“ řekl šéf výzkumu Zdeněk Čižmář. Přesné datování a určení mincí záleží na dalším zkoumání. „Nebyly v nejlepším stavu, proto jsou nyní v laboratořích, kde se je pokusíme zachránit a blíže prozkoumat,“ doplnil archeolog. Odborníci mají zejména zjistit, zda měděná mince skutečně pochází z Byzance. „Takové nálezy jsou poměrně ojedinělé, ve Znojmě už máme jeden potvrzený z dnešního Althanského paláce,“ dodal Čižmář.

Vykopávky v bývalém zeleném pásu uprostřed náměstí přinesly řadu dalších nálezů zpřesňujících poznatky o vývoji osídlení a zejména formování města Znojma do dnešní podoby. „Potěšující a pro poznání ranně středověkého vývoje města jsou důležité doklady velmi hustého mladohradištního osídlení,“ zdůraznil archeolog. V odkryté části náměstí badatelé našli jak sídelní vrstvy, tak i poměrně velké zahloubené objekty, pravděpodobně dílny či podobné stavby pro výrobu. „Víme tedy, že podél cest, které daly tvar severní a jižní frontě náměstí se od východní strany vléval poměrně velký blok osídlení, který zanikl až při přeparcelování a vytyčení východní strany náměstí někdy v polovině třináctého století,“ přiblížil Čižmář, jak se měnila po založení středověkého Znojma podoba dnešního Horního náměstí.

První etapa vykopávek přinesla řadu užitečných nálezů pro další bádání. „Jsou to zejména reprezentativní soubory keramiky, které dosud ze Znojma nemáme. Našli jsme také řadu železných nožů a dalších nástrojů,“ dodal archeolog. Shromážděné nálezy dokládají nejstarší osídlení od pravěkého lidu únětické kultury z doby dvacátým a osmnáctým stoletím před naším letopočtem, další objekty archeologové datují do mladší a pozdní doby bronzové.