Jednadvacet let kopou na znojemském Hradišti archeologové. Našli mnoho obydlí, hospodářských stavení, prozkoumali mocné valy, které významné hradisko chránily. Až letos jim ale přálo štěstí při pátrání po hlavním pohřebišti. Na stavební parcele rodinného domu nyní zkoumají pětadvacet kostrových hrobů převážně z devátého století.

„Pohřebiště hledal při prvních výzkumech na hradišti už profesor Kalousek před padesáti lety. Tehdy pod kostelem sv. Hypolita našel mladohradištní pohřby, k staršímu datování do období Velké Moravy chyběly nálezy. My jsme okraj rozsáhlejšího velkomoravského hřbitova u téhož kostela odkryli před deseti lety, kdy jsme našli třicet hrobů,“ přiblížil dosavadní pátrání po hřbitově šéf výzkumu Bohuslav Klíma. Archeologové předpokládali, že vzhledem k velikosti hradiska a dlouhé historii nepřetržitého osídlení musí být na Hradišti vedle hrobů u kostela i další pohřebiště. „Půda je zde většinou velmi mělká, pro pohřbívání tedy bylo zapotřebí najít místo například s mocnější sprašovou návějí. Předpokládám, že na terase, kde nyní kopeme, jsme zachytili právě okraj velkého pohřebiště,“ dodal Klíma. Archeologové mohli být na stopě už před deseti lety. „Navzdory domluvě ovšem tehdy stavebník na blízké parcele vykopal základy svého domu dřív, než jsme místo mohli prozkoumat,“ posteskl si archeolog.

Na parcele manželů Šobových měli výzkumníci větší štěstí. „S docentem Klímou jsme se domluvili, že co nejrychleji prozkoumají část přímo pod domem a poté jim podle dohody umožníme zkoumat další části našeho pozemku nejspíš v letních obdobích, kdy má k dispozici víc studentů,“ řekl stavebník Radovan Šoba. Nález na staveništi ho zaujal, i když mu zkomplikoval plány. „Z hlediska archeologie je to jistě významná událost a svým způsobem mě to potěšilo. Na druhé straně to brzdí stavbu, ale doufám, že vše dopadne podle domluvy a archeologové svou práci zvládnou rychle,“ dodal Šoba.

V sychravém podzimním počasí pracuje na nalezišti na okraji Hradiště zhruba desítka studentů. „Na Hradišti jsem už potřetí. V létě je sice práce na výzkumu příjemnější, ale teď máme zajímavější nálezy. Proto jsem přijela ráda,“ řekla studentka historie a archeologie Petra Bastlová. Právě v dvojitém hrobě čistila jednu z koster od nánosů mokré hlíny. „Na dřívějších výzkumech jsem se k žádnému hrobu nedostala, tenhle je první a je to pro mně určitě zajímavá zkušenost,“ dodala Bastlová.

Klíma předpokládá, že výzkum na místě skončí do dvou týdnů. Skupina studentů pod jeho vedením zatím prozkoumala prvních několik hrobů. „V hrobě dospělého muže jsme našli zajímavou dýku, v dětském hrobě nožík, keramiku a kuřecí vejce. Nyní odkrýváme kostru dospělé ženy velmi drobného vzrůstu. U pasu měla váček, ve výbavě hrobu byly i drobné kovové předměty. Zda jsou to součásti oděvu nebo třeba drobné šperky zjistíme po důkladnějším očištění v dalších dnech,“ informoval Klíma.

Bohuslav Klíma se svými spolupracovníky zkoumá Hradiště od roku 1986. První soubor hrobů odkryl před deseti lety. „Po okraji ležely hroby válečníků se sekerami, za nimi blíž ke kostelu byly pochovány ženy a děti. U některých jsme našli pěkné šperky, zlacené gombíky či stříbrné náušnice zcela srovnatelné se šperky z Mikulčic nebo starého města,“ přiblížil Klíma. Poloha pohřebiště a bohatá výbava části hrobů by mohla nasvědčovat tomu, že v centru vnitřního hradu byly pochováni zejména příslušníci vyšších vrstev a družiny velmože. „Možné to, je ale i u kostela jsme našli chudé hroby a předpokládám, že zde najdeme naopak i pohřby s bohatou výbavou,“ konstatoval Klíma. V průzkumu terasy hodlá postupně pokračovat při pravidelných letních vykopávkách. „Pokud se naplní naše předpoklady, že je pohřebiště rozloženo po celé ploše terasy, pak tu budeme mít práci na řadu let. Pokračovat ovšem budou i další výzkumy,“ uzavřel Klíma.