„Zajímavé na nálezu je, že se v naší oblasti obdobné železité hmoty v minulosti využívaly jako železné rudy a že náhodně učiněný nález doplnil jako chybějící korálek linii již známých železorudných nalezišť v úseku mezi Plavčí, Únanovem, Příměticemi, Mramoticemi a dál až do Citonic a Podmolí," přiblížil geolog Jihomoravského muzea ve Znojmě Jaroslav Šmerda.

Poblíž těchto lokalit bylo navíc v minulosti doloženo zpracování železné rudy v malých pecích a nebo celých kolonách pecí. Tak tomu bylo třeba v Mramoticích či na staveništi silničního obchvatu u nové nemocnice, kde archeologové prováděli záchranný výzkum.

„Tento typ železné rudy bývá označován jako limonit. Železité sloučeniny, které jej tvoří, se vylučovaly za spolupůsobení mikroorganizmů na dně jezer nebo v jejich zátokách, když z krajiny ustoupilo třetihorní moře," vysvětlil znojemský geolog.

Chemicky se jedná o směs oxidů a hydroxidů železa. Pro její původ ve vlhkém a vodou podmáčeném prostředí se pak takovému nerostu říká také bahenní ruda.

Množství železné rudy na takzvaném Znojemském návrší není podle expertů nikterak veliké, přesto je možné zařadit je mezi surovinové zdroje, které sehrály v historii českých zemí, a hlavně v období rozvoje jejich železářské výroby, významnou roli. „Jednalo se o takzvaná trpasličí ložiska železných rud, poskytující od pravěku surovinu do malých pecí pro místní výrobu," doplnil Šmerda.

Jen ze Znojemska registruje geologické pracoviště muzea více jak dvacet takových lokalit.