Reaguje tak na zhoršenou bezpečnostní situaci ve městě. Bodů se svými kolegy z hnutí Naše Znojmo sestavil deset, předložit je hodlá na pracovním jednání zastupitelů. O jeho svolání požádal starostku Znojma Ivanu Solařovou. Nechce totiž čekat do září, kdy je nejbližší jednání zastupitelstva, ani svolávat mimořádné zasedání.

Na dotaz Deníku, zda se radnice bude některými návrhy inspirovat ještě před začátkem prázdnin, vedení města reagovalo odmítavě.

Pro inspiraci využil Malačka nápady z ostatních měst, kde se potýkají, stejně jako Znojmo, s komplikovaným chováním některých obyvatel. „Problém není jednoduchý. Ve Znojmě se objevili Romové z Brna, skupiny mají mezi sebou spory. Vše obvykle řeší na veřejnosti,“ připomněl před časem ředitel Městské policie Znojmo Milan Kovárník.

V minulých týdnech rozvířil veřejné mínění incident, kdy skupina romských výrostků měla topit chlapce na znojemské plovárně, problémy hlásili i rodiče dětí, kteří bydlí v sousedství hřiště v ulici Mládeže nebo podnikatelé v centru města.

Město posílilo pocit bezpečí na plovárně hlídkami strážníků, které se tam objevují preventivně několikrát za den. Ulice Znojma ohlídají zdvojené hlídky strážníků i policistů. Od jara působí v terénu asistenti prevence kriminality.

Jakub Malačka se svými kolegy sestavil deset bodů, kromě zmiňované bezpečnostní agentury, vyšší daně pro domy s problémovými obyvateli měl na mysli například i zpřísnění provozních řádů na sportovištích. „Možnost odepření vstupu na plovárnu máme v návštěvním řádu už dnes. Rozšiřme toto ustanovení i na další sportoviště nebo hřiště,“ poukázal Malačka.

Návštěvní řád znojemské plovárny mluví mimo jiné o tom, že vstup může být odepřený osobám, jejich návštěva by mohla prokazatelně narušit pořádek, bezpečnost a čistotu areálu a jejichž chování je v rozporu s mravními a společenskými zásadami.

Plovárna Louka ve Znojmě je už připravená na novou sezonu. | Video: Deník/Ilona Pergrová

Vedení města označilo návrhy za nerealistické a některé mají mít xenofobní podtext. „Například není možné komukoli zakázat vstup na plovárnu, to může jedině soud, stejně tak nelze zvyšovat daň z nemovitostí konkrétním majitelům nemovitostí, byť se nám jejich obchodování s chudobou nelíbí. Protiústavní by bylo zvýšení daně u jednoho objektu. Daň by se musela zvýšit u všech nemovitostí tohoto typu v dané lokalitě," reagovala starostka Znojma Ivana Solařová.

Kromě potírání problémového chování nebo důsledného vymáhání pokut Malačka poukazoval také na potřebnou prevenci. „Důležitá je práce s neziskovým sektorem a vytvoření plánu aktivit na celý rok. „Inspirujme se v Táboře, kde funguje neziskovka Cheiron, která využívá peníze z norských fondů. Zaměstnávají romské poradce a má to smysl,“ zmínil Malačka.

Uvažoval také nad tím, že již dříve Znojmo společně s Masarykovou univerzitou v Brně rozjelo studii zaměřenou na lidi bez domova, menšiny a nízkopříjmové domácnosti. „Je potřeba ji uvést do praxe a rozšířit,“ konstatoval.

Situaci se podle starostky Ivany Solařové Znojmo snaží řešit systémově. „Usilujeme o spolupráci, chceme více pracovat s dětmi, rozšířit terénní práce a klást důraz na vzdělávání. Současně se soustředíme na posilování bezpečnosti a veřejného pořádku ve městě,“ podotkla.

Reagovala také na možné využití soukromé bezpečnostní agentury. „Nedává to smysl. Taková agentura má jen omezené pravomoci. Navíc zde jeden takový pokus byl v roce 2021, město to stálo přes milion, ale v zásadě se nic nezměnilo. I proto Znojmo pod vedením pana Malačky tuto agenturu v dalším roce, tedy v roce 2022, už neangažovalo,“ připomněla Solařová.

Jak Malačka oponoval, mnohá města najímala security na uzavřená sportoviště, kde je jasně daný návštěvní řád, což je značný rozdíl oproti ulici. „Pokud paní starostka považuje za nerealistické i body z oblasti prevence, nebo bod sjednotit a zpřísnit návštěvní řády dětských hřišť, ukazuje, že návrhy odmítá jenom proto, že je navrhla opozice,“ uzavřel.