Na bobří zátaras na řece Svitavě narazil před pár dny Zdeněk Spíšek z Blanska. Vodní hlodavci tam zvedli hráz o pětasedmdesát centimetrů. „Překvapilo mě, jak velká je. Navíc se tady objevila po více než dvou stech letech,“ podivil se muž, který se působením bobrů zabývá.

Přemnožený chráněný vodní hlodavec zaplňuje potoky, přehrady, rybníky i řeky. Nyní se vyskytuje na celém povodí Dyje, Moravy, ale také na Svitavě a Svratce. „Většinou se zaměřuje na drobnější listnaté dřeviny, když ale nemá co žrát, dokáže porazit i velký strom,“ uvedl Spíšek.

Podle Ondřeje Mikulky z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity je na jižní Moravě více než tisíc bobrů. „Vodní hladiny se sice snižují a některé lokality vysychají, bobr však v posledních letech úspěšně osídlil třeba zemědělské oblasti a okraje měst. V naší krajině není ničím ohrožený, nemá přirozeného predátora a navíc je velmi přizpůsobivý,“ upozornil Mikulka.

Bobrům se na jižní Moravě daří

Bobři se stále více vyskytují v povodí Dyje, Moravy a na řece Svratce i Svitavě. Na Znojemsku je bobr jak na Dyji, tak na všech přítocích a dokonce i odvodňovacích kanálech.
Hráze si tito vodní hlodavci staví třeba u Blanska.
Více okousaných stromů přibývá i na Brněnské přehradě.
Typičtí jsou i pro okresy Hodonín a Břeclav. Už několik let žijí v Lednicko-Valtickém areálu. Tam už si však na ně místní zvykli.

Místa výskytu hlídají také vodohospodáři, kteří chtějí zabránit škodám. Ty vznikají především vlivem bobřích zátaras, které vzdouvají vodu a vedou k zaplavování okolních pozemků. „Běžně překážky v toku odstraníme. Stejně tak postupujeme v případě stromů, které jsou nahlodané a mohou zničit majetek nebo někoho zranit,“ sdělil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Naopak velkým plusem podle Mikulky je, že vytvořené hráze zadržují vodu v krajině. „Bobr často dokáže vrátit malým tokům jejich přirozenou funkčnost, kterou se snažíme navrátit prostřednictvím velmi nákladných úprav,“ míní odborník.

Sžít s bobry se museli v Lednicko-Valtickém areálu na Břeclavsku, kde hlodavci řádí od roku 2005. „Máme je tu po celý rok, byť v létě tu nejsou tak vidět. Vylézají v noci a jsou dost plaší, na podzim si ale začnou dělat zásoby a kácí stromy. Měli jsme milionové škody, nyní jsou už minimální. Stromy chráníme mechanicky i nátěrem,“ sdělil správce areálu Oto Bernad.

Bobry chytat a přesunovat podle něj nemá smysl. „Přišla by jiná bobří rodina. Okolní lesy jsou jich plné,“ upozornil Bernad.

Vyšší výskyt bobrů zaznamenali také rybáři na Boskovicku. „Podle počtu okousaných stromů je jasné, že jich přibylo. Nám ale neškodí,“ vyjádřil se člen Moravského rybářského svazu Petr Antonín.

Bobři byli ještě před sto lety vyhubení. V osmdesátých letech minulého století se začali zvláště na jižní Moravu přesouvat z Rakouska.