Koncem března 2006 byla pětisetletou vodou zatopena část Znojma, v Hevlíně rozkopali silnici, která tvořila umělou hráz, stovky lidí musely být evakuovány, přehrada ve Vranově přetékala. Důvodem byly vydatné deště a tání množství sněhu na horách. „Hodně tehdy pomohli hasiči, firmy půjčovali bagry a buldozery na stavbu hráze zdarma. Byla postavena narychlo v délce sedmi kilometrů. Vzpomínám, jak jsme ji chodili pořád kontrolovat a opravovat, báli jsme se, že praskne,“ zavzpomínal tehdejší místostarosta Hevlína, Jiří Dohnal.

Největší nebezpečí představovala pro Hevlínské silnice vedoucí k hraničnímu přechodu s Rakouskem. „Byla výš, než terén a tvořila umělou hráz, hrozilo, že voda poteče do obce. Krizový štáb proto rozhodl, že silnici rozkopeme. To nás zachránilo, voda vytvořeným korytem v silnici protekla pryč od obce,“ přiblížil pamětník Dohnal.

Plná Vranovská přehrada před povodněmi stála tehdy také místo Miroslava Konečného pověřeného řízením Povodí Moravy. Kvůli nedostatečným opatřením ho 31. března 2006 odvolal tehdejší ministr zemědělství. „Už jako laikům nám bylo jasné, že když se začalo prudce oteplovat a do vranovské přehrady začalo přitékat dvě stě kubíků za sekundu, že odtok dvacet krychlových metrů za sekundu je z této vodní nádrže nedostačující, uvedl tehdy pro Deník Rovnost někdejší znojemský starosta Pavel Balík.

Tisíce lidí opuštěli domovy

Tisíce lidí ve Znojmě a dalších obcích v okolí Dyje začaly poslední březnový týden opouštět své domovy. Krajský krizový štáb vyhlásil evakuaci pro téměř deset tisíc lidí ve čtrnácti obcích. Vranovská přehrada se zcela zaplnila a na Znojmo mířilo podobné množství vody jako při povodních před čtyřmi lety v roce 2002. Evakuaci se nevyhnuli lidé ze Sedlešovic, části Nového Šaldorfu. Voda u tamního mostu nebezpečně stoupala. Opustit dům se tehdy v noci chystal i Stanislav Sláma bydlící těsně u Dyje v ulici Na hrázi. „Pojedeme hned teď večer, známý nám půjčí byt. Počítám s tím, že to může trvat i několik dní, ale doufám, že budu zítra zase doma,“ poznamenal mezi nakládáním věcí do auta. „Raději bych zůstal doma, ale když nařídili evakuaci, musíme odjet,“ řekl tehdy redaktoru Deníku Rovnost.

Evakuace vyhlášená uprostřed noci překvapila všechny. „Řekli nám, že máme být do sedmi do rána pryč. Ale kam? My nemáme kam jít,“ zoufal si tehdy jeden z obyvatel dolní části Znojma Emil Špilaj.

V Dobšicích se na evakuaci chystalo několik desítek lidí a stěhovat se musela i stáj tamního chovatele koní Františka Miroše. „Koně už ve středu kolem čtvrté hodiny odpoledne cítili nebezpečí. Věděli, že se blíží velká voda a tak jsme je i sebe přestěhovali do Tasovic,“ uvedl Miroš, který musel evakuovat i svou záchrannou stanici pro dravé ptáky.

Zdroj: Youtube

Evakuovat obyvatele v oblastech ohroženým rozvodněnou Dyjí měli z nařízení krajského krizového štábu ve Znojmě, Dobšicích, Dyji, Krhovicích, Micmanicích, Slupi, Hrádku, Dyjákovicích, Hevlíně, Valtrovicích a Křídlůvkách. Hejtman kraje vyhlásil stav nebezpečí, který platil až do dvanáctého dubna. Pět set kubíků dřeva a nepořádku vypláchla povodeň z kaňonu národního parku Podyjí nad znojemskou přehradou.

Zatímco někteří lidé ze Znojma přebývali nuceně i několik dní u svých příbuzných, jiní shlíželi na přírodní pohromu z vyhlídek. „Tolik lidí tady nevidím ani o vinobraní,“ komentoval tehdy znojemský starousedlík Pavel Doležal zástupy lidí proudící k vyhlídkám na hradě, u kostela svatého Mikuláše a v Karolininých sadech. Bouřící odtok přehrady a rozvodněnou přehradu si lidé fotografovali, natáčeli nebo prohlíželi dalekohledy.