Kliknutím zvětšíte/FOTO/ O záměru se Božičtí dozvěděli na poslední chvíli a zvedla se vlna odporu. Pod pískovnou je totiž podzemní jezero. „Není zajištěna kontrola odpadu a přes písek mohou do vody prosakovat ropné a jiné nebezpečné látky, které se s odpadem ze staveb přivezou. Není to ani jinak zajištěné,“ zlobil se například obyvatel Božic Ladislav Nevrkla.
Bojí se také o přírodu. „Hnízdí tam až tisíc párů břehulí, v bezprostřední blízkosti je tokaniště a zimoviště dropa velkého, blízko je soustava rybníků nebo například přírodní rezervace Karlov se studánkou s pitnou vodou, nebo takzvané Údolí lásky,“ vyjmenoval Nevrkla.
Už nyní vzdorují obyvatelé silnému provozu těžkých nákladních aut se sutí, která jezdí centrem obce k současné, menší skládce. „Jezdí kolem školy, kde se prý kvůli hluku nedá ani učit, silnice je rozbitá,“ poukázal Nevrkla.
Proti skládce, která má po pískovně zaplnit díru o velikosti asi dvou fotbalových hřišť se Božičtí odvolali, na poslední chvíli. „V pátek jsme poslali na Jihomoravský kraj nesouhlasné stanovisko. Dle původního záměru, kde ještě byla obec účastníkem řízení, zde měla být k rekultivaci použita pouze výkopová zemina. V dodatkovém řízení, ke kterému již nebyla obec přizvána a ani jí toto rozhodnutí nebylo dáno na vědomí, se to změnilo na stavební suť,“ sdělil starosta obce Karel Hala.
Na pomoc přispěchal Božickým i senátor Tomáš Třetina z Moravského Krumlova. „Myslím, že pískovny se dají využít lépe, třeba jako nádrže na vodu. Z pozice senátora jsem proti skládce poslal nesouhlasné stanovisko na Jihomoravský kraj,“ uvedl Třetina, který se byl na místě osobně podívat.
Pirátský náměstek hejtmana Lukáš Dubec potvrdil, že se o problém v Božicích zajímá už několik týdnů. „Nyní probíhá vyhodnocení připomínek, nechci zatím předbíhat oficiální stanovisko kraje.
Osobně ale nemám problém s rekultivacemi těžebních prostorů, nesmí přitom, ale docházet ke kontaminaci podzemních vod. To je zásadní. V potaz je třeba brát i hnízdiště ptáků,“ vyjádřil se náměstek pro životní prostředí Dubec.
Podle Marka Tláskala, mluvčího společnosti Heidelberg Cement Česká republika, pod niž Českomoravský štěrk patří, jsou obavy zbytečné. „Nejedná se o skládku odpadu, ale o využití stavebních odpadů v k rekultivaci pískovny. Po provedení skrývky kulturních vrstev půdy je odtěžen štěrkopísek, následně je vytěžená plocha dorovnána do výšky původního terénu stavebním odpadem, který tvoří převážně nevyužitá zemina z výkopových prací. Poté je plocha opětovně překryta zúrodnění schopnou zeminou a je provedena několikaletá biologická rekultivace. V souladu s platnou legislativou, jsou vždy před uložením odpadu vyžadovány protokoly o provedení laboratorních zkoušek, které slouží k prokázání nezávadnosti odpadu,“ sdělil Tláskal.
Poukázal na to, že v současné době je již ukládání stavebních odpadů v pískovně povoleno a funguje tak několik let. Nyní se jedná pouze o prodloužení doby. „Během ukládání stavebních odpadů nedošlo k žádné havarijní situaci, která by měla dopad na životní prostředí,“ zdůraznil mluvčí.Těžba písku probíhá a bude probíhat podle něj dál, společně s ukládáním odpadu. „Vytěžený prostor je opět zavážen na původní úroveň a po rekultivaci je opět využíván jako orná půda, stejně jako před těžbou. Naše společnost má s rekultivací bohaté zkušenosti, a občas je zapotřebí využít právě stavebního odpadu nebo zeminy na uvedení vytěženého lomu či pískovny do opět reprezentativního stavu,“ dodal Marek Tláskal.
Pohoršení nad plány zavézt pískovnu odpadem neskrýval ani Marian Kvarda. „Já jsem starý chlap, ale apeluji na mladé, kteří se tu usadili. Spousta z nich si zde postavila nový dům a chce ho jednou předat svým dětem. Čistou vodu, zdravé životní prostředí potřebujeme každý den, skládku ne,“ zdůraznil pětasedmdesátiletý obyvatel Božic.
16
1
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
