Po levé straně cesty z Oslnovic na Farářku, přímo nad jedním z ohybů vranovské přehrady, byla po celá staletí skryta nepříliš rozlehlá zřícenina hradu Býkovec, z něhož se dochovaly pouze skromné valy.

O tom, kdo si na údolní hraně řeky Dyje asi dva kilometry od centra vsi nechal na sníženém okraji planiny s využitím ostrého a protáhlého skalnatého hřebínku postavit malý jednodílný, ale kamenný hrad, se dodnes vedou spory. Zatímco některá literatura uvádí, že zdejší území někdy na počátku 13. století patřilo k zeměpanskému bítovskému celku, z jiných se dozvídáme, že lokalitu vlastnil coby výsluhu rakouský aristokratický rod z Thürnau. Historikové se přiklání k názoru, že důvod pro stavbu sídla mohla mít právě rakouská šlechta, která na přelomu 13. a 14. století rozmělnila majetek mezi své nejrůznější následníky. Některý z nich si vystavěl své sídlo právě poblíž skalního bradla zvaného Býkovec, díky němuž získal hrad své jméno.

Až poté, co bylo území připojeno k Bítovu, sloužil středověký hrad některému z bítovských manů. Kdy a za jakých okolností areál drobné stavby s věží, snad i palácem a navazujícím krátkým stavením zanikl, dosud nevíme. Odborníci brzký zánik Býkovce datují do neklidného období 15. století. Zda konec historie Býkovce připsat na účet válce husitské nebo česko-uherské, s jistotou tvrdit nelze. Jisté je jen, že pozdější majetkový vývoj panství ani jiné písemné zprávy po následující století se o dávném sídle již nezmiňují. Více než půl tisíciletí zcela zapomenutý hrad ožil až na přelomu 20. a 21. století, kdy odborní casteologové jeho skutečnou existenci objevili a potvrdili.

Zřícenina hradu Býkovec má dnes podobu nevýrazných a silně zarostlých reliéfních pozůstatků v krajině s čtvrtobloukem dvou příkopů a ochranných valů. Na západní straně vystupuje z povrchu pahorek s mizivým útržkem zdiva a na stráních pod hradem se válí velké množství kamenů. Býkovec je celoročně veřejně přístupnou turistickou lokalitou, a protože je zde dodnes jasně patrná lesní cesta, která vedla do bývalé obytné části hradního areálu, neměl by jeho návštěvu fanda aristokratických sídel opomenout.