Proti záměru vystavět ve vnitrobloku rodinných domů za bývalým Kellerovým mlýnem ve Znojmě čtyřpodlažní bytový dům podává již podruhé pětice dotčených sousedů odvolání. Brání se tak znovu proti územnímu rozhodnutí stavebního odboru znojemského městského úřadu. Celá záležitost se táhne již více než dva roky.

Majitelem parcely i přilehlých pozemků jsou SV reality, jejichž jednatelem je Ivo Svoboda. Ten stojí také za firmou S.A.S stavby, která hodlá v lokalitě vystavět celý komplex bytových domů. Diskutovaná stavba ve vnitrobloku má být tedy pouze jednou z řady nových nemovitostí, které vzniknou namísto bývalého Kellerova mlýna.

Vnitroblok ohraničují obytné budovy na ulicích Jarošova, Coufalova, Žižkovo náměstí a Tyršova. „Celá záležitost se táhne již od roku 2011. Tehdy jsme podali odvolání a odvolací orgán celou věc vrátil k dořešení zpět do Znojma s tím, že úřad má vzít v úvahu naše námitky. Nestalo se tak a výsledkem je územní rozhodnutí, proti kterému podáváme nové odvolání," vysvětlil Vlastimil Mrva ze společnosti Neson, která sídlí na Jarošově ulici.

Rodinné domy kolem Kellerova mlýna ve Znojmě u Žižkova náměstí nechtějí ve svém vnitrobloku (obrázek vpravo) čtyřpodlažní bytový dům, který tam plánuje soukromá firma.Konstatuje, že čtyřpatrová budova v těsné blízkosti jejich zahrady sníží kvalitu bydlení všem okolním sousedům. Klidovou zónu tvoří totiž více než z poloviny zahrady přiléhající k obytným domům. „Nic bychom nenamítali proti domům, které by byly součástí uliční řady. Výstavba ve vnitrobloku však naprosto odporuje stávajícímu charakteru místní zástavby," hovoří se v odvolání, které kromě zástupců firmy Neson podepsali další čtyři lidé.

Stavební úřad argumentuje tím, že diskutovaný blok není klasickým vnitroblokem. „Blok zástavby mezi ulicemi Jarošova, Coufalova, Tyršova a Žižkovo náměstí je uzavřený pouze částečně. Z ulice Tyršova a Žižkova náměstí není lokalita doposud stavbami uzavřena," zhodnotili záležitost ve svém podrobném vyjádření stavební úředníci ze Znojma.

S výstavbou domu v proluce mezi bývalým mlýnem a penzionem firma S.A.S stavby hodlá začít bez ohledu na to, jak dopadne odvolání proti územnímu rozhodnutí na dům ve vnitrobloku. Investovat do koupě pozemků se totiž rozhodli až poté, co získali záruku ve formě změny územního plánu, který povoloval plánovanou výstavbu.

„Náš podnikatelský záměr je v souladu s územním plánem města. My jsme nic neporušili, máme zpracované studie, které dokládají, že dům nebude stínit ani jinak obtěžovat okolí. Pokud vím, kraj vrátil věc k novému projednání před časem spíše kvůli procesním vadám. My jsme doplnili požadované podklady a předpokládám, že s každým dalším kolem se budou mantinely zužovat. Stojíme si za tím, že jednou k pravomocnému územnímu rozhodnutí dojde. Lidé, kterým stavba vadí, měli své námitky uplatnit před čtyřmi lety, kdy radnice projednávala změnu územního plánu, kterou jsme my iniciovali," vysvětlil jednatel firem SV reality a S.A.S stavby Ivo Svoboda.

Rodinné domy kolem Kellerova mlýna ve Znojmě u Žižkova náměstí nechtějí ve svém vnitrobloku (obrázek vpravo) čtyřpodlažní bytový dům, který tam plánuje soukromá firma.Stavební úřad v odůvodnění reagoval již roku 2011 na námitky tak, že stávající uspořádání není účelné ani neoplývá historicky cennou kvalitní zástavbou. „Jde o ruiny průmyslových a skladových staveb a není tedy možné mluvit o její účelovosti. Žádná z budov nepožívá zvláštní ochrany podle zákona o státní památkové péči, blok není a nikdy nebyl součástí městské památkové rezervace historického centra města," hovoří se v odůvodnění rozhodnutí.

Právě chybějící legislativní úprava vadí památkáři Janu Kozdasovi. „Bohužel sem nezasahuje legislativní pravomoc památkové péče. Vnitrobloková zástavba je naprosto přirozenou součástí městského organismu a žádné město by se nemělo stát továrnou na bydlení. Vyjít si do zahrady a mít svoje soukromí by mělo být naprosto přirozené," naznačil Kozdas.

Na nekoncepčnost znojemské radnice poukazoval i předseda Okrašlovacího spolku ve Znojmě Otto Bouda. „Radnice nemá dosud dořešený územní plán. Každé město potřebuje jasné normativy, s kterými se dá pracovat," řekl Bouda.

Budovu bývalého parního mlýna nechal postavit roku 1882 Anton Keller a mlýn fungoval pod značkou Keller a syn až do konce meziválečného období. Ústřední část areálu tvoří třípatrový objekt s boční věžovitou stavbou. V devadesátých letech devatenáctého století přibyla k mlýnu administrativní budova s byty.