Habáni, dobří a spolehliví řemeslní či mlynáři a vynikající hrnčíři, se na Moravskokrumlovsku i jinde na Moravě usazovali od poloviny šestnáctého století tam, kde je kvůli jejich umu pozvala místní vrchnost. Jedno jejich menší společenství se v té době usadilo i Alinkově.

„Postavili zde svůj typický společný dům, dlouhý asi šedesát metrů, ve kterém žilo na sto padesát lidí. Stavba je v současné době v majetku soukromé osoby. Majitel je ji ale ochoten ji prodat pro kulturní účely," sdělil přední český badatel o habánech Jiří Pajer, který statek v Alinkově zkoumá.

Pajer také již zaslal žádost na Jihomoravský kraj, aby památku odkoupil a udělali z ní habánský památník. „Spolu s expozicí by celá tato přeměna mohla trvat přibližně tři roky," odhadl Pajer.

Památkáři již pře šesti lety doporučili aníkovský statek habánů zapsat mezi kulturní památky. „Podnět leží na ministerstvu kultury od roku 2008. Zhruba před měsícem jsme posílali naše aktualizované doporučení. Prohlášení památkou podporujeme, protože takto dochovaná stavba související s habány je na Moravě unikátní," řekl ředitel brněnského pracoviště Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha.

Myšlenku na prezentaci aníkovského dvora a jeho habánské historie vítá Bronislav Gruna, který se dlouhodobě věnuje lokální historii Moravskokrumlovska. „Bylo by to výtečné, už proto, že dvůr takto celistvě dochovaný v původní dispozici je na Moravě zcela unikátní. Navíc si myslím, že pro takový projekt svědčí několik dalších faktorů. Habáni a jejich historie jsou přitažlivé téma, které může přilákat řadu návštěvníků včetně zahraničních. A obrazu a vnímání regionu může dobře přispět i připomínka toho, že v časech před třicetiletou válkou bývala Morava v tehdejším neklidném světě ostrůvkem svobody," uvažoval Gruna.

Habáni našli na Moravě klid jen na několik desítek let. Dostihla je totiž třicetiletá válka, a po Bílé hoře museli zemi opět opustit. Alinkovský statek patřil k těm, které navíc postihlo násilí. „Čermákovický společný dům přepadla císařská vojska poprvé už v prosinci 1620. Žoldnéři vypalovali, mučili a znásilňovali. Habánská kronika zaznamenala i smutný příběh alinkovských žen, které se marně snažily skrýt v ledové vodě náhonu pod mlýnskými koly," připomněl Gruna.