Cizinců bez povolení k práci přibude. Kvůli migrační vlně

Nelegálních pracovníků z ciziny je ale na území jižní Moravy i celé České republiky podle mluvčí Generálního ředitelství cel Martiny Kaňkové podstatně více. „Nemáme totiž na starosti jen odhalování nelegální zaměstnanosti a často na tyto přestupky přijdeme při úplně jiné kontrole," vysvětlila.

I když je odhalených nelegálních pracovníků více než v loňském roce, ve skutečnosti jich zatím nepřibývá. „Je to tím, že celníci umí lépe vytipovat místa, kde se tito lidé zdržují," doplnila Kaňková.

V příštím roce by ale mohla být situace jiná, a to kvůli migrační vlně. „Na letošní rok nemá ještě takový vliv. V následujících měsících ale odhadujeme, že nelegálních pracovníků právě v důsledku migrace přibude," upozornil referent oddělení dohledu nad subjekty jihomoravského celního úřadu Marek Loyda.

O uprchlíky se starají například v Zastávce na Brněnsku. „V našem středisku máme lidi, kteří žádají o azyl, aby v naší společnosti mohli žít a pracovat. Teprve malá část z nich se dostala do brněnského integračního střediska, odkud si nějakou práci mohou hledat," řekl vedoucí přijímacího střediska v Zastávce Josef Sekerka.

O zaměstnaneckou nebo modrou kartu mohou cizinci požádat, až uzavřou smlouvu se svým budoucím zaměstnavatelem. „Pokud se nabízené volné místo neobsadí do měsíce českým uchazečem nebo někým z Evropské unie, teprve pak se nabídka dostává do evidence míst pro cizince z dalších zemí," popsala mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková.

Jen v roce 2014 v České republice pracovalo skoro dvě stě tisíc lidí z Evropské unie, z ostatních zemí tu našlo práci asi pětašedesát tisíc cizinců. „Nejvíce je Ukrajinců, dále Rusů a na třetím místě jsou Vietnamci," doplnila Beránková.

Podle Loydy mají cizinci často pracovní povolení, ale nepracují za podmínek, které stanovuje zákon. Mezi nejčastější prohřešky firem patří práce v takzvaném švarcsystému, kdy působí zaměstnanci formálně jako podnikatelé, ale pracují pod firmou. Dále neohlášení pracujícího cizince ze strany zaměstnavatele nebo špatně využité pracovní povolení. „Často narážíme na nelegální zaměstnance z Ukrajiny, Arménie, Vietnamu, Indie či Makedonie," popsal Loyda.

Za zaměstnání cizince bez povolení přitom může inspektorát práce potrestat firmu pokutou až deset milionů korun. „My sice máme mezi dělníky i lidi z jiných zemí, ale pokud by uchazeč neměl v pořádku naprosto všechno, nezaměstnáme ho. Děláme zakázky pro velké firmy a na stavbách se vyskytuje cizinecká policie. To si myslím ani nikdo nedovolí riskovat," uvedl majitel bzenecké stavební firmy Izolmont František Dvořan.

Nelegálním pracovníkům pak hrozí kromě statisícových pokut také správní vyhoštění. „Poté jim ukončíme pobyt na území republiky," uvedla mluvčí jihomoravské policie Petra Ledabylová.