Má strnulý pohled a tvar hlavy připomínající lenochoda. Ruce zalomené do poněkud netypického úhlu vypadají spíše jako nohy. Přesto se nad ní archeologové rozplývají. V Mašovicích u Znojma našli v polovině srpna menší sestru vloni vykopané a nyní již slavné Hedviky. A dali jí jméno Johanka.

Oproti své dříve objevené, ale zhruba půlmetrové sestře, je Johanka jen asi dvacet centimetrů vysoká. Badatelé ale nemuseli v jejím případě vymýšlet, jaká tvář se na pravěkého člověka před šesti a půl tisíci let dívala.

Torzo Hedviky našli totiž vloni v říjnu bez hlavy. Unikátní plastika je nyní vystavena ve znojemském hradě na výstavě Život a smrt v pravěku. Už s nově dodělaným obličejem.

Je pravděpodobné, že se i Johanka představí veřejnosti ještě při této příležitosti do poloviny října.

„Johanka pochází ze stejné fáze kultury s moravskou malovanou keramikou jako Hedvika. Pohybujeme se tedy zhruba v rozmezí čtyři tisíce šest set až čtyři tisíce pět set let před naším letopočtem. Jedná se o dvě třetiny původně asi dvaceticentimetrové ženské plastiky, která má velmi realistiky vyobrazené detaily obličeje. Oproti Hedvice se nám v tomto případě zachovala horní část těla až po hýždě. A to je i v prostředí mašovických nálezů unikát,“ shrnul znojemský archeolog Zdeněk Čižmář.

Plastiku Johanky umístili badatelé do stejné doby jako Hedviku i proto, že má na sobě bílou malbu. „Částečně byl povrch plastiky chráněn smolným nátěrem. Na něj pak byla nanášena bílá monochromní malba. Spodní část v tomto případě doplňovat nebudeme. Spíše si necháváme rezervu na to, kdybychom ještě v další části naleziště objevili nějaké další zlomky,“ doufá Čižmář.

„Do dnešního dne jsme u Mašovic našli větší či menší zlomky z asi třiceti plastik. U obce fungoval v pravěku rozsáhlý kultovní areál. A i když přestal fungovat, tak po něm zůstala taková stopa v zemi, že si lidé byli vědomi důležitosti tohoto místa,“ popsal archeolog.

Právě sošky žen byly součástí kultu Velké matky, neboli Bohyně úrody. Od konce července představuje i tento kult výstava Život a smrt v pravěku ve znojemském hradu.

„Výstavu vidělo od jejího otevření přes třináct set návštěvníků. Další větší nárůst počtu lidí očekáváme právě nyní se zahájením školního roku a pak při Znojemském historickém vinobraní. To bude po oba dny otevřeno do tří hodin odpoledne,“ sdělila ředitelka Jihomoravského muzea Vladimíra Durajková.

Na celé jižní Moravě už archeologové našli větší či menší části asi dvou a půl tisíc nejrůznějších Venuší. „Na Znojemsku je to pak drtivá většina z nich, něco kolem dvou tisíc. V některých případech jde třeba jen o zachovanou ruku, nohu, nebo hlavu, jindy třeba i o polovinu těla. Nikde jinde v Evropě tolik figurálních plastik ženy nenašli,“ dodal Čižmář.