„Naše dosavadní výzkumy končí drobnými sondami na Divišově náměstí a u kostela sv. Michala, což je nedostatečné,“ soudí vedoucí výzkumu, archeolog Zdeněk Čižmář. Stavební práce přivedly archeologa do dosud neprozkoumané oblasti centra Znojma.

„Nejucelenější informace máme doposud z prostoru Horního náměstí, tentokrát jsme pracovali na místě budoucího penzionu. Na šesti místech jsme objevili sled kulturních vrstev od novověku až po období mladohradištní,“ objasňuje Čižmář. Vykopávky tady odkryly stopy obydlí z jedenáctého až dvanácté století. Odborníci zatím dokumentují dosavadní nálezy, do nejstarších vrstev se ještě neprokopali.

„Pro nás jsou nejdůležitější informace z pozdně hradištního období. Máme zde půl metru silné vrstvy, která dokládá velmi silné mladohradištní osídlení v tomto prostoru. Naše informace dosud končily na Horním náměstí,“ říká archeolog. Kromě vrstev, kterým odborníci říkají statigrafické sekvence, našli výzkumníci také drobné i větší kusy objektů. Jsou zde stopy větších či menších podzemních kůlů, které dokládají existenci nadzemních dřevěných staveb. To znamená velmi intenzivní osídlení prostoru. Archeologickou část tvoří zlomky keramiky, které pomáhají určit stáří nálezu.

„Našli jsme zde zvířecí kosti, uhlíky či drobné zlomky bronzových předmětů. Nejzajímavější nález je zlomek mince, která je zatím před konzervací, takže na více informací čekáme,“ vypočítává Čižmář.

Odborníci v těchto místech téměř postrádají následný vývoj třináctého století a výše. Narozdíl od horní části Horního náměstí zde úplně chybí pravěké osídlení.

„Jediným historickým objektem je tady kamenná studna hluboká téměř deset metrů, která je dodnes funkční,“ doplnil Čižmář. V odkrývaných vrstvách ale ještě archeologové mohou najít cokoli. Od drobných ztracených předmětů až po mince. „Detektor tady máme a intenzivně jej používáme,“ dodal Čižmář.