Kliknutím zvětšíteNervozita stoupá. Malá místnost je chvíli před oficiálním zahájením plná pivachtivých osob. Chuťové pohárky na roztodivné nápoje od amatérů jim má nachystat tekutý chléb ze znojemského pivovaru. „Znojemské chutná dobře, ale dávají ho málo. Už se těším na speciály,“ přešlapuje z místa na místo Miroslav Sýkora z Hrabětic. Přichází klíčový moment a vysoký černovlasý muž spolu s dalšími vstupuje do sálu, na jehož ploše nabízí k ochutnání své poklady čtrnáct sládků, mezi nimi i jediná žena Monika Čermáková.
Zastavuji hlavního pořadatele Františka Lattra z Tělovýchovné jednoty Hodonice. Usměvavý chlapík v červeném tričku mezitím degustuje a přibližuje průběh Pivního korbelu. „Jedná se skutečně o domácí vařiče. V listopadu od našich sponzorů obdrželi slad a pivovarské kvasnice a dohromady připravili čtyřicet druhů tekutého chleba. Od klasických ležáků, přes nápoje s chutí ovoce až po svrchně kvašené moky typu ALE,“ vypočítává Lattr.
Sládci lákají i na originální jména svých výtvorů, což oceňuje Hana Brančová ze Suchohrdel. „Názvy jsou skutečně originální. Třeba Džek Rozparovač. Výrobce to má v lístku napsáno foneticky, což přitáhne lidi k ochutnávce,“ přemýšlí Brančová. Na pódiu za jejími zády už probíhá předávání pamětního listu všem sládkům. Starosta sousední obce Tasovice Petr Vašina uznává ve svém projevu snahu všech vařičů piv. „Já jsem to taky zkoušel. U přístrojů stojíte dvanáct hodin a potom několik týdnů čekáte a nikdy nevíte, jak bude výsledek vypadat. Není to jednoduché,“ pronáší s vtipem na rtu Vašina.
Dav však jeho slova přestává poslouchat, neboť ve vedlejší místnosti odstartovala jedna z řady přednášek s pivní tématikou. Jiní směřují okoštovat další vzorky. „Je chvíli před sedmou a už došlo 556 návštěvníků,“ sděluje pokladní Marta Lattnerová, zatímco mezi prsty přepočítává vydané vstupenky.
Zabředávám do hovoru se sládkem Janem Bílkem a jeho kolegou Františkem Štrejbarem. Pivního korbelu se Bílek účastní popáté v řadě, Štrejbar o rok méně. Na čepu mají Sládkovu třináctku, Černý speciál a Tasovickou jedenáctku. „Nejvíc jde na odbyt jedenáctka,“ prozrazuje Štrejbar. Zajímá mě, jak vypadá domácí výroba piva. „No jak. Dám do kotle vodu, slad, vařím, scedím, dám dvojitou dávku chmele. Chmeluji natřikrát, aby pivo bylo hořčí. Jako Plzeň,“ doplňuje Bílek.
K jeho stánku přichází David Zedníček z Tasovic. Pracuje jako elektrikář v Německu, čas na Pivní korbel si ovšem vždy najde. „Už ani nevím, pokolikáté zde jsem. Piva místních mi velmi chutnají. Určitě jsou stokrát lepší než tekutiny z nejmenovaného pivovaru z Českých Budějovic,“ glosuje Zedníček.
Objevit své oblíbené tekuté zlato není ve velkém počtu vzorku snadné. „Prosím tě, ještě toho ochutnáme. Vlak do Znojma jede až v jedenáct,“ nabádá svého kamaráda Slovák Marcel, zatímco před kulturním domem potahuje z cigarety. Zábava pokračuje směle dál.
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
