Podle archeologa Davida Humpoly jsou již jejich průzkumy hotové. „Nyní město řeší architektonické hledisko a také to, jak nález co nejlépe ochránit a zároveň prezentovat," naznačil Humpola s tím, že podle jeho informací půjde nakonec zřejmě o kamennou desku o velikosti jeden krát jeden a půl metru.

Znojemský historik Jiří Kacetl se domnívá, že klenutá podzemní prostora stojí za prezentování tak, jak je to při podobných nálezech obvyklé. „Sklo položené na chodníku by umožnilo všem návštěvníkům a turistům se s těmito prostorami seznámit. Podle odborníků, kteří byli přítomni na nedávném kontrolním dnu, radnice tento záměr odložila. Je to škoda, reálný pohled do podzemí by byl určitě lepší než pouhá kamenná deska," podotkl Kacetl s tím, že architekti vyšli památkářům vstříc a skleněná plocha by zakrývala rozšířený chodník. Výzkum z pohledu historiků není ještě zcela ukončený. Nález může být podle Kacetla ještě mnohem významnější a zajímavější, než se zdá.

Starosta Znojma Vlastimil Gabrhel na posledním zastupitelstvu naznačil, že prezentace nálezu by si vyžádala velké finanční náklady. „Sklo, které by uneslo dopravní zatížení, by navýšilo cenu v řádu statisíců," vysvětlil svůj postoj starosta města.

Cisterna na vodu je vytesaná do skály a je hlubší než deset metrů. Sloužila jako kvalitní zásobárna vody. „Znojmo totiž mělo ve středověku problém s vodou. Prameny byly na dnešní ulici Pražské a Přímětické. Do města vodu přiváděly vodovody nebo traťovody. Cisterna ve skále blízko Horní brány pak vodu shromažďovala," vysvětlil Kacetl. Zásobárna vody patří mezi největší svého druhu na Moravě a souvisí patrně s nejstarším městským vodovodem, který je písemně doložen již v patnáctém století.

Podle památkářů se jedná o třetí takový nález v zemi a považují jej za velmi cenný. Potřebu ukazovat a připomínat místo turistům však podle nich nelze nijak vynutit. „Pokud nechce město cisternu prezentovat, nemůžeme je k tomu nijak nutit. Zásobárnu tedy dělníci citlivě zasypou a přikryjí geotextilií a nahoru přijde kamenná deska," sdělila Radmila Stránská z Národního památkového ústavu v Brně. Doplnila, že ve spolupráci s dopravními policisty dojde ke změně dopravy v ulicích tak, aby přes cisternu nejezdila auta.

Šéf Okrašlovacího spolku ve Znojmě Otto Bouda doufá, že nedojde ke zničení tak unikátního nálezu. „Cisterna může počkat na příhodnější dobu, ať ekonomicky, tak lidsky. Bude to tehdy, až se objeví na radnici někdo, kdo má rád město Znojmo a podporuje turistický ruch," vzkázal Bouda.

O formě zachování nálezu rozhodne až závazné stanovisko odboru školství, kultury a památkové péče městského úřadu ve Znojmě, ke kterému se památkáři vyjádří.