Největšími vlastnickými přesuny pozemků od dob kolektivizace zemědělství prochází nyní Znojemsko. Může za to dědictví z padesátých let a nedotažené příděly státní půdy. Kvůli nim mohou desítky lidí přijít i o stovky metrů čtverečních pozemků, na kterých už generace hospodaří.

„Dostala jsem obsílku, že se mám dostavit na naši zahradu, že tam bude zaměření. Když zahradu zaměřili, řekli mi, že polovina z ní nám nepatří, tedy asi osm set metrů čtverečních,“ popsala Květa Soukupová.

Zahradu dostali její rodiče v padesátých letech od státu jako příděl.

„Z dalších let pak mám výpis z katastru nemovitostí, kde jsme jako vlastníci uvedeni. Nechci nic, co mi nepatří, ale něco takového je pro mě těžko pochopitelné,“ divila se Soukupová.

„Nejprve rodiče a nyní i my na zahradě přes padesát let hospodaříme. Dokonce jsme ji před lety chtěli prodat a také v té době byly všechny dokumenty, včetně listu vlastnictví, v pořádku,“ dodává.

Podobně jsou na tom desítky, a možná i stovky dalších lidí na Znojemsku. V padesátých letech totiž rozděloval stát půdu v Sudetech. Vznikly přídělové mapy, v terénu však už nikdo políčka či zahrady nevykolíkoval.

„V přídělové listině pak bylo napsáno číslo domu, které dotyčný člověk dostane a rozloha pozemků k němu. Čísla parcel tam však nebyla napsaná. A mapa byla v měřítku, kde se jeden centimetr na mapě rovnal padesáti metrům ve skutečnosti. Dnes pozemky zaměříme s přesností na pět centimetrů.

Tehdy ale plus mínus dvacet metrů nebyla míra. I z toho teď vznikají problémy a Znojemsko je těmito nejasnostmi postiženo z celé republiky asi nejvíce,“ vysvětlila ředitelka znojemského pozemkového úřadu Dagmar Benešovská.

Devadesát katastrů

Na Znojemsku je takto nedokonale rozdělena půda ve zhruba devadesáti katastrech. Teprve patnáct z nich už prošlo novým zaměřením.

„O půdu přišla i moje rodina. V obci se prováděla digitalizace pozemků. Některé parcely měly přitom i patnáct vlastníků. Přesné zaměření pozemků je samozřejmě přínosné, nese s sebou ale i tyto těžkosti. Když se o něco padesát let staráte, a pak o to z moci úřední přijdete, můžete se sice soudit, ale nikdo stejně nakonec nemá lepší údaje než katastr nemovitostí,“ řekl Jaroslav Zimek.

Zápisy několika různých vlastníků u jednoho pozemku nejsou podle ředitele katastrálního úřadu ve Znojmě ničím neobvyklým.

„Duplicitní zápis vlastnictví k nemovitosti zapisujeme tehdy, jestliže jsou úřadu doručeny listiny, z nichž každá dosvědčuje vlastnictví k téže nemovitosti pro jiného vlastníka,“ vysvětlil Pavel Pražák.

V praxi se to podle něj například stane, když člověk prodá před smrtí nemovitost. Pak ale notář projedná dědictví a v usnesení mají dědicové napsáno, že nemovitost zdědili.

„My jako katastrální úřad nemůžeme posuzovat, která listina platí a kdo je vlastník. Zapíšeme proto oba nabyvatele. Řešením je pak buď nějaká forma narovnání mezi dvěma občany anebo soud,“ doplnil Pražák. Podle odborníků se objevují i případy, kdy je nemovitost několikrát prodána. „Pokud nám je doručeno více listin, může být zápis i triplicitní, dokonce vyšší,“ nastínil Pražák.

Případ Stošíkovic

Soudit, ani jinak se dohadovat, zřejmě nebude ani Květa Soukupová.

„Uvidím, jaký bude závěr celého řízení. Kdybych si ale měla kupovat polovinu zahrady za nějaké velké peníze, asi bych ji raději nechala ležet ladem,“ potvrdila.

Podobně jsou na tom jen ve Stošíkovicích další tři rodiny. „Všem jsem říkal, ať si raději přesně zjistí, co jim skutečně patří. Je pravděpodobné, že Pozemkový fond předá státní půdu obci. Nebudeme se pak bránit jejímu prodeji lidem, kteří na ní hospodaří. Pokud tedy budou chtít,“ uzavřel starosta Stošíkovic na Louce Karel Pavlů.