„Stavbu v této lokalitě jsme nejprve zcela odmítli. Až později jsme zjistili, že s ní již dříve souhlasil odbor rozvoje. Museli jsme proto hledat jinou cestu a jednou z podmínek kladného vyjádření rady bylo zachování vstupního objektu do areálu na Přímětické ulici,“ uvedl Kacetl. Stavební úřad přesto vydal demoliční výměry.

„Radu o tom úředníci neinformovali. Podle mého laického názoru mohlo být město účastníkem řízení, protože to zákon umožňuje. Mohli bychom pak uplatnit své připomínky, poukázat na historickou hodnotu budovy a opatřit si příslušné posudky,“ dodal radní s tím, že úřad demolice povolil v srpnu, on se o rozhodnutí dozvěděl s měsíčním zpožděním.

Zapsat nyní již strženou budovu do seznamu památek navrhl brněnské pracoviště Národního památkového ústavu. „Byl to vstupní objekt a jediná dochovaná součást patrně nejstaršího velodromu na Moravě. Pocházel z konce devatenáctého století, kdy byl postaven v romanticko historizujícím stylu inspirovaném průmyslovou architekturou, zejména železnicí,“ uvedl památkář Jan Kozdas.

Demolice podle něj způsobila trojí ztrátu. „Předně je tu vlastní kulturně historická hodnota. Dům měl i urbanistickou funkci, držel linii ulice. Navíc existoval záměr, pokud by v areálu nevznikl obchodní dům, využít jej pro sportovně rekreační vyžití dětí. Mohla to být volnější obdoba Jubilejního parku,“ dodal Kozdas.

Kacetl nyní chce, aby se postupem stavebního úřadu zabývala rada. „Mezi úřadem a radou jsou podle mého mínění určité komunikační bariéry. Rada o tom bude jednat. Určité prodlení vzniklo i na ministerstvu kultury při zahájení řízení o zápisu do seznamu památek. Pro stavbu bylo bohužel osudové,“ konstatoval Kacetl.