Poznat to jde na první pohled. Pod zčernalou střechou staré mlýnice je na několika místech dům obnažen až na cihly. Divoce rostoucí rostliny okolo si našly cestu skrze chybějící tabulky v oknech. Uvnitř je živo už jen díky několika poletujícím vlaštovkám. Jinak je přízemí mlýnice zastavěné nepotřebným a často rozbitým nábytkem.

Mažoretky z týmu FALCO Vyškov uspěly na mistrovství Evropy ve slovinském Mariboru.
Třikrát pro ně hrála hymna. Vyškovské mažoretky vítězily na mistrovství Evropy

O několik dřevěných schodů výš se rozkládá první patro, sestávající z jediné rozlehlé místnosti. Několika napůl rozbitými a pavučinami pokrytými okny sem dopadá jasné světlo. Zvenku je slyšet hukot vody. Prastará podlaha ze dřeva se v místech, kam nejspíše zatékalo, propadla. V rohu místnosti se válí matrace a křehké kovové lehátko. „Dříve tady byli bezdomovci," komentuje pohozené věci současný majitel mlýna Ondřej Harašta.

Oprava v nedohlednu

Pozůstatek někdejší slávy mlýna se ukrývá v nejvyšším patře, kde jsou na střešních trámech zavěšena zrezivělá kola.

Půdu kromě několika malých oken hned u podlahy a jednoho velkého na štítu domu osvětlují také díry ve střeše. „Oprava mlýnice zatím není vůbec na pořadu dne. Šlo by o desítky milionů," vysvětluje Harašta.

Zajímají vás další díly unikátního seriálu Příběhy opuštěných budov? Klikněte na obrázek.Zajímají vás další díly unikátního seriálu Příběhy opuštěných budov? Klikněte na obrázek.Zdroj: Deník

Se zchátralou budovou mlýnice sousedí obytná část stavení, kterou majitel poté, co mlýn v roce 2007 koupil, zrekonstruoval. Teď v ní jsou čtyři byty. „Rekonstrukce ještě není hotová, plánuji opravu chodeb a zateplení," říká. Hotovo by podle něj mělo být příští rok. V ubytovně, jak budově říká, teď bydlí zaměstnanci jeho nedaleké firmy.

Mlýnice podle novoveského starousedlíka Antonína Spiegela nefunguje od roku 1962. „Tehdy komunisti zrušili šrotování obilí pro vesnici a začali tam pěstovat brojlery," vzpomíná Spiegel.

V místě sídlilo pokusné hospodářství Výzkumného ústavu krmivářského v Pohořelicích. „Fungovala tam i mlýnská zahrada, všechno to bylo moc pěkný. Já jsem tam chodil jako děcko od šesti roků, maminka tam dojila krávy," vypráví starousedlík.

Natočte nebo vyfoťte nám svoje nejoblíbenější tajemné místo, opuštěnou budovu a připojte k ní svůj příběh. Třeba ve stylu: Vždy jsem se tam bál. Ale díky Deníku jsem sebral odvahu a podíval se tam… Vše nám pak pošlete přes naši aplikaci Čtenář reportér.

Ponechané napospas svému osudu je mlýnské stavení od konce šedesátých let, kdy bylo hospodářství Výzkumného ústavu vyčleněno ke Státnímu statku Pohořelice. „Nesloužilo to hospodářským účelům statku, byly tam jen tři byty a mlýn dlouhodobě chátral. V devadesátých letech se vydal v restituci novému nabyvateli," uvedl bývalý pohořelický starosta Josef Svoboda.

To je starý novoveský mlýn, podívejte se na video:

Zdroj: Deník/Magdaléna Blažková

Mlýn pravděpodobně pochází z 18. století. V knize Vlastivěda moravská od Augustina Kratochvíla a Františka Dvorského je zmíněno, že do roku 1783 patřil k Mikulovskému panství, poté jej koupil jistý Jan Burian.

Na začátku 20. století patřil Josefovi z Herberštejna, který v Pohořelicích vlastnil také cukrovar. Ten zdědil po své matce Terezii Herbersteinové, jež cukrovar v roce 1871 nechala postavit.

Starý novoveský mlýn

Kde stojí: Mlýn stojí na okraji pohořelické místní části Nová Ves u břehu Novoveského rybníku

GPS lokace: 48.9357819N, 16.5295208E

Kdy a kým byl postaven: Objekt byl vystavěn pravděpodobně v 18. století. Kdo ho nechal postavit není známo.

Kdy a jakou zažil největší slávu: Mlýn soustavně fungoval až do roku 1962. Dobové prameny uvádí, že i za války bylo v Pohořelicích dost mouky a mohl se tak péct chléb a housky

Odkdy a proč chátrá: Chátrá od konce 60. let, aktuální majitel odhaduje náklady na rekonstrukci jako příliš vysoké