„Dovolená byla výborná, nikdy jsem nic tak krásného neprožila. Díky ní jsem si našla kamarádku, se kterou si moc rozumím. Cítím se o pět let mladší. Dostala jsem se konečně mezi lidi,“ říká účastnice zájezdu.

Obyčejně je pro ni jedinou zábavou obdělávání zahrádky před domem. „Zájezd byl krásně zorganizovaný,“ vypráví. Cesta k moři rychle utíkala. „Jeli jsme hlavně přes noc. Autobus nám párkrát zastavil. Sledovala jsem běžící krajinu a dívali jsme se na komedie, které nám pouštěli v televizi. Ale brzy jsem usnula,“ popisuje.

Po příjezdu do hotelu dostala pokoj s vyhlídkou na moře. „S mou spolubydlící, se kterou jsem seděla i v autobuse, jsem si moc rozuměla,“ říká starší dáma. Během týdenního pobytu chodila s kamarádkou Eliškou Svobodovou k moři, na procházky i na taneček.

„Počasí nám celkem přálo. Chodili jsme na pláž, kde jsme se opalovaly. Každý večer jsme si šly zatancovat. Společnost nám po celou dobu pobytu dělal pan Dvořák, další účastník zájezdu. Vydrželi jsme někdy až do pozdních nočních hodin. Jednou jsme šli spát až kolem druhé hodiny ranní,“ popisuje Benešová.

Taky ovšem zaslechla slova závisti a pomluv. „Někteří lidi nás kritizovali za to, že máme svého tanečníka. Někomu se nelíbilo, že pan Dvořák má dvě ženy a druzí neměli nikoho. Za tohle pomlouvali nás i jeho. Prostě nám záviděli a nesnesli, že se dobře bavíme,“ vypráví. Všichni ze zájezdu jeli i na výlet lodí. „Nikdo si ho nenechal ujít. Na palubě nám nabídli grilované rybí speciality. Moc jsem si na nich pochutnala a snědla jsem tři porce. Až jsem se za to styděla, ale musela jsem toho využít,“ říká.

I pro kamarádku Elišku Svobodovou byla dovolená zážitkem. „Jediné negativní bylo to, že nám někteří záviděli naše taneční večery. Ostatní seděli jak pecky a nikdo z nich se nebavil. Maximálně popíjeli,“ doplňuje kamarádka.

V hotelu byl velký výběr jídla, zeleniny, ovoce, alkoholu i nealkoholického pití. „Byli tam i takoví týpci, kteří zasedli hned ráno k bufetu u bazénu a byli tam až do večera v teplácích a bundě. To jsem nechápala. Jenom jedli, pili a pomlouvali,“ říká Svobodová.

Koupání v moři bylo pro starší dámu velmi náročné. „Voda byla teplá jako kafe, ale mé přítelkyni se zdála celkem studená. Vadily mi ty velké balvany, přes které jsem se nemohla dostat dále do vody. Třeba jsem i třikrát spadla, ale lezla jsem dál po čtyřech. Vlny mě shazovaly a podrážely nohy. Kdybych byla mladší, určitě bych to zvládla lépe,“ popisuje starší dáma.

„Taky chci poděkovat starostovi, že nám umožnil takovou dovolenou. Kdybych mohla jet i příští rok, neváhala bych. Starostovi moc fandím. Držím mu palce, ať se ve funkci dlouho udrží. Je to sympatický člověk, který toho hodně pro lidi udělal,“ zakončuje vyprávění Benešová.