Jedna z nich je ditrichie smradlavá. Podle botanika Jihomoravského muzea ve Znojmě Radomíra Němce rostla původně kolem Středozemního moře, na Balkáně. „Počátkem dvacátého století ale začala z neznámých příčin postupně migrovat kolem cest na sever. Nejvíc se jí zalíbily štěrkové krajnice a náspy kolem dálnic. Nejdříve zamířila do Německa, odkud se dostala kolem dálnice D1 přes Prahu až na Vysočinu. Odtud už byl krůček na obchvat Moravských Budějovic, kde jsme ji zachytili zhruba před pěti lety,“ poukázal botanik.

Jak doplnil, překvapením bylo, že v roce 2020 ditrichie překročila i státní hranice na jihu, směrem z Rakouska. „Prošla nepozorovaně hraničním přechodem Hatě. Rostliny z obou migračních směrů se právě letos potkaly u Znojma. Ditrichii nyní můžeme potkat například na krajnici u benzinové pumpy u Milíčovic. Právě tam jsme ji s kolegou botanikem Petrem Filippovem našli v úterý 10. října kolem desáté hodiny dopolední,“ upozornil na nedávný nález Radomír Němec. 

Ditrichie ale není jedinou rostlinou, která se k nám takovým způsobem dostala. Podobně se kolem cest šíří například i jitrocel vraní nožka, běžný druh Blízkého východu a severozápadní Afriky. „Kolem solených cest se dále šíří kuřinka solná, původně vzácná rostlina slaných půd v okolí evropských moří. Vyhovuje ji totiž solení silnic. Na začátku dvacátého století rostla jen velice vzácně na jižní Moravě. Z přirozených zasolených stanovišť si našla cestu na pravidelně solené okraje cest. Nejdříve to byly dálnic, zejména D1 a D2 a později i další trasy. Takto jsme ji zastihli i na okraji silnice v ochranném pásmu Národního parku Podyjí nedaleko hraničního přechodu Hnanice-Mitterretzbach,“ prozradil botanik s tím, že se k nám dostala ze sousedního Rakouska patrně na kolech aut.

Ditrichie smradlavá je nepříjemně páchnoucí, na dotek lepivá, asi půl metru vysoká rostlina s drobnými žlutými květy. Rostliny jsou porostlé žláznatými chloupky, při delším styku rostliny s pokožkou mohou zejména v době kvetení způsobit kožní problémy.

Odborníci v Podyjí nedávno zaznamenali nečekaný objev. Nejednalo se o migrující rostliny, ale o výskyt rostliny, kterou považovali za vyhynulou. Sítina tmavá se objevila po sto letech. Semena čekala v půdě na svou příležitost, ta se objevila díky divokým prasatům a rozrytí půdy. Důležitou roli sehrálo zaplavení lokality vodou ve správný čas. Okolnosti a podrobnosti si můžete připomenout ZDE.